Vláda si udělala z měst a krajů kasičku. Ovlivní toto téma na podzim výsledky voleb? | Reflex.cz
nahoru

Vláda si udělala z měst a krajů kasičku. Ovlivní toto téma na podzim výsledky voleb?

Jiří Štefek2. června 2020 • 11:30
Peníze (ilustrační foto)
Peníze (ilustrační foto)
• foto: 
Profimedia.cz

Minulý týden zavlály na stovkách radnic a městských úřadů po celém Česku černé prapory. Nebylo to však kvůli tomu, že by se držel smutek za někoho zemřelého, ale města a obce tímto způsobem protestovaly proti plánu vlády přenést část břemene placení finanční podpory osobám samostatně výdělečně činným či majitelům malých firem právě na tyto nejmenší územní celky. Toto opatření jim totiž v polovině roku udělalo podstatnou čáru přes již schválené rozpočty, a řadu projektů plánovaných na letošní rok tak budou muset komunální politici škrtnout.

Protest měst byl naplánován na minulý týden i proto, že Poslanecká sněmovna se znovu zabývala příslušnou vládní předlohou, která zdroj finanční podpory pro podnikatele řešila. V původním návrhu totiž opozicí ovládaný Senát udělal změnu a navrhl, aby tyto finance šly přímo ze státního rozpočtu, a nikoliv ze sdílených daní. Tyto daně totiž tvoří klíčovou část příjmů rozpočtu obcí a krajů. Sněmovna však Senát přehlasovala a část těchto plateb hodila zpět na regiony a municipality. Výsledek proto bude takový, že města a obce letos přijdou o zhruba 11 miliard, kraje o další 4 miliardy. Ve sněmovně se sice hned začal rodit návrh, jak tyto výpadky kompenzovat, ale jeho budoucnost je dosti nejistá a komunální politici by s nimi raději počítat neměli.

Místo toho však slízli další finanční pohlavek. Poslanecká sněmovna totiž v pátek ještě snížila u vybraných položek sazby daně z přidané hodnoty a umožnila podnikatelům žádat vrácení části daní zaplacených v minulých letech, pokud se letos propadnou do ztráty. Obě opatření se projeví na nižším výběru DPH i daně z příjmů v letošním roce. A i to se pak projeví na nižších transferech do krajů a měst, protože obě tyto daně patří do skupiny těch, z nichž se podílově kraje i obce financují.

Když to podtrhneme a sečteme, vyjde nám z pohledu lokálních pokladen dost žalostný obrázek. Obce i kraje utrpěly ztráty kvůli samotné epidemii koronaviru, kdy byl chod společnosti omezen na minimum. Města i kraje měly náklady s ochrannými pomůckami, odpouštěly se nájmy a vyhlašovaly se různé podpůrné lokální programy. Nyní musejí hradit třetinu z vládní „pětadvacítky“ a o další prostředky přijdou kvůli nižšímu inkasu daní. Souhrn těchto opatření a nepříznivých okolností může z rozpočtů jednotlivých měst a obcí vysát i 20 až 25 procent jejich obvyklých ročních příjmů. Následkem toho budou muset města rychle přehodnotit svoje rozpočtové priority, některé investice pozastavit a vybrané projekty odsunout na příští rok.

Jistě, současná finanční situace státu není růžová. Státní rozpočet se v květnu propadl do největšího deficitu v historii země. Tady jde však o způsob, jakým byla tato situace řešena. Jednotlivá opatření sice vymyslela vláda a centrální úřady (s nikým je téměř nediskutovaly), ale hradit je z rozpočtu budou jiní. Tohle je podpásovka. Vláda si fakticky udělala z měst a krajů svoje kasičky, ze kterých sanuje svoji záchrannou politiku. Místo aby hledala spíš úspory u sebe, anebo škrtla některá populistická opatření, jako jsou slevy na jízdném pro žáky a seniory.

Dopady koronaviru i vládní opatření budou míst dopad na situaci v městech v druhé polovině roku. Řada věcí nebude, nebo bude jen v omezené podobě. Mnoho měst i obcí je zadluženo, nebo nemají velké finanční rezervy, takže pouštět se do velkých investic bez zajištění jejich finančního krytí je velký nerozum hraničící s hazardem.

Nicméně letos na podzim se konají krajské a senátní volby. V těch prvních jsou v mnoha regionech úspěšná různá lokální a nezávislá volební uskupení, která jsou složená ze starostů nebo komunálních politiků. Pokud kandidáti toto téma správně uchopí, může to znásobit jejich podporu. V některých krajích to může vést k zajímavému povolebnímu rozložení a přepisování dosavadního koaličního půdorysu. Stejně efektivně mohou toto téma uchopit i nezávislé osobnosti či starostové, kteří budou kandidovat do Senátu. U nich je šance znásobena tím, že konečné výsledky voleb do horní komory popírají veškeré průzkumy veřejného mínění á la sněmovna, a toto volební klání hnutí ANO – jak sám Andrej Babiš opakovaně prohlásil – neumí.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější