Česká a světová levice chtějí radikálně změnit společnost

Česká a světová levice chtějí radikálně změnit společnost Zdroj: Fotomontáž Jan Ignác Říha

Bohumil Pečinka: Česká levice chce obnovit socialismus. Ale jaký?

Zkušenost obou válek i velké hospodářské krize říká, že každá krize posouvá společnost politicky doleva. V prostředí české i evropské levice už řadu týdnů probíhá diskuse, jak obnovit socialistický projekt a jaké mu dát parametry. Časopis Reflex se pokusil o malé shrnutí.

České debaty o socialismu budoucnosti rozvířila kniha Jeana-Clauda Michého Tajnosti levice, kterou přeložil analytik mezinárodních vztahů a bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák. Hlavní myšlenkou je, že v osmdesátých letech 20. století levice opustila vizi přeměny společnosti v socialismus, kterou charakterizovalo znárodnění a rozhodující vliv státu v ekonomice.

Podle francouzského filozofa se levice odvrátila od ekonomických témat a jejím „zdrojovým kódem“ se stal kulturní liberalismus. Stručně řečeno: dělníka jako vyvolenou společenskou třídu nahradili představitelé různých menšin – imigranti, homo- a transsexuálové, hájení zájmů zvířat nebo radikálně zelený program. Do centra zájmu levice se dostalo „právo na odlišnost“.

Podle Michéy je výsledkem této radikální emancipace různých sociálních skupin odtržení od kořenů a vazeb, bez nichž se nedá žít. Současně tradiční voliči začali mít dojem, že levicové politické strany nezastupují jejich zájmy, a odvrátili se od nich. Sociálně demokratické strany se tak staly mluvčími městských levicových liberálů, čímž se odsoudily k marginálnímu postavení.

Jean-Claude Michéa napsal, že prvním krokem k obnově socialistického projektu 21. století musí být „emancipace od ideálu emancipace“. Navrhuje příklon k tzv. konzervativnímu socialismu, kde budou v centru zájmu opět sociální otázky. Jednotlivci už nemusí být „cool, trendy a vegan“ a nemusí bojovat proti společenským konvencím, protože přetnutí všech vazeb k tradicím nevede – podle autora – k lidštější společnosti. Naopak míří k rozpadu do sociálních bublin, které jsou vzájemně odcizené a nekomunikují spolu. Projekt konzervativního socialismu musí navázat na dřívější pestrou pospolitost (družstva, místní komunity, samosprávy). Ty pak mají provést „milióny poklidných revolucí“ proti kapitalismu.

Národ, stát, hranice

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!