Vláda sice po „vypnutí ekonomiky“ začala slibovat pomoc, reálně si na ni řada firem či podnikatelů však nesáhla. Navíc některé pomocné kroky jsou spíš jen naoko a budí rozpaky. V tuto chvíli snad už nemá cenu příliš zaobírat se tím, zda letošní pokles české ekonomiky bude šest, či devět procent. Všichni tuší, že propad bude veliký a nesmírně bolestivý. Nyní už by však mělo jít o to, aby tento žďuchanec do propasti srazil vaz co nejmenšímu množství firem či živnostníků.

Špatné vyhlídky

Z aktuálních zpráv z posledních dní například vyplývá, že v dubnu se v Česku propadl prodej nových automobilů o 53 procent a dovoz ojetin klesl o čtvrtinu. Nebo že míra nezaměstnanosti v zemi vzrostla na dvouleté maximum a například v pohostinství je v krátkodobém horizontu ohroženo každé šesté pracovní místo.

Chmurnou vizi zatím mají i cestovní kanceláře. Hrozí, že pokud by současná situace pokračovala ještě další dva nebo tři měsíce, byla by to taková rána, ze které by se nemusely vzpamatovat dvě třetiny subjektů v tomto odvětví. Vše podtrhuje hrozivá statistika, že více než polovina Čechů má nyní problémy vyjít s výplatou. Se světlou výjimkou zpráv o tržbách v maloobchodě či potravinářských firem to je všude jako přes kopírák.

Co dělat?