Hrdiny krize jsou ženy: Sestřičky, matky, prodavačky, pečovatelky, kolegyně. I většinu lékařů tvoří ženy | Reflex.cz
nahoru

Hrdiny krize jsou ženy: Sestřičky, matky, prodavačky, pečovatelky, kolegyně. I většinu lékařů tvoří ženy

Viliam Buchert26. dubna 2020 • 16:00
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
• foto: 
Jarmila Štuková

Každá krize nechává vyniknout i mnoha neznámým lidem. Je tomu tak rovněž v době koronavirové pandemie. Dnes se i u nás opakovaně někomu děkuje a zvlášť jsou u toho vybírány jednotlivé profesní skupiny. Existuje ale celá polovina společnosti, která se v době krize osvědčila zcela mimořádně. Jsou to ženy. Ne, že by nebylo mnoho mužů, kteří dělají skvěle a se zanícením svoji práci nebo teď někomu jen tak pomáhají. Ale to, co předvádějí v posledních týdnech matky, kolegyně, dobrovolnice a ženy ve většině povolání, je obdivuhodné.

Na začátek jen připomínám, že nejsem žádný podporovatel feministek, protože považuji některé jejich nápady za nesmyslné. Také moc netuším, proč existuje něco podobného jako genderová studia. Ani si nemyslím, že se mají pracovní místa přidělovat rovnoměrně podle pohlaví, má to být podle schopností. Nabízím ale několik čísel, abychom viděli lépe hrdiny dnešní doby.

Drtivou většinu zdravotního personálu v Česku tvoří ženy. Zdravotní sestry či porodní asistentky v době krize dál odvádějí skvělou práci, i když jim zaměstnavatelé na začátku často nezajistili dostatek ochranných zdravotních pomůcek. Bohužel některé za to zaplatily svým životem. Co kdyby jim dal prezident vyznamenání?

Unikátní je dále práce a postavení matek s dětmi, které musely zůstat kvůli zavřeným školám doma, přesto dál vykonávaly svoji práci.

Nebo žen, které jsou pečovatelky a starají se o nemocné či staré lidi. Od rodiny, přes domy důchodců až po léčebny dlouhodobě nemocných.

Až 60 procent všech lékařů v Česku také představují ženy.

Kolem 80 procent míst v lékárnách zaujímají ženy.

Práci prodavaček, které jsou také v první linii, dělají u nás většinou ženy.

Zásadní je vysoký podíl učitelek, které dokázaly zachovat chladnou hlavu a nahradily nepřipravenost školního systému na online výuku nějakou přijatelnou improvizací či vlastními nápady. A zvládat dnešní děti je někdy na palici.

Nesmíme zapomínat na uklízečky (často pocházejí z Ukrajiny), které čistí nemocnice, obchody a další prostory, aby mohly být v provozu i za dobu nouzového stavu.
Šikovnou, rychlou a fantastickou reakci na neschopnost vlády, úřadů, institucí a provozovatelů zajistit roušky všem, předvedly ochotné šičky. Jen tak mimochodem, na tom se například podílely i slečny a paní z vietnamské komunity.

Mimořádné příklady solidarity pak ukázaly tisíce dobrovolnic a studentek.

Protože většinu domácích prací u nás pořád zastávají ženy, je pozoruhodné, že ty, které musely zůstat na takzvaném home office, dokázaly sladit chod domácnosti se svojí prací. A nebylo to vždy jednoduché. Paradoxně často pracovaly pro své zaměstnavatele z domova více, než to bylo běžné předtím.

Samozřejmě i v dalších povoláních hrají ženy velmi významnou roli, i když je jich tam méně než mužů.

Je to sice ošidné, ale zmíním i ženy v politice. Možná je to jen náhoda, ale spíše to plyne ze silnější ženské empatie, že krizi se daří lépe zvládat tam, kde státy řídí na nejvyšších postech ženy. V Německu kancléřka Angela Merkelová, v Dánsku premiérka Mette Frederiksenová, na Tchaj-wanu prezidentka Cchaj Jing-wen, na Novém Zélandu předsedkyně vlády Jacinda Ardernová nebo její finská kolegyně Sanna Marinová (té je jen 34 let).

A ještě jeden konkrétní příklad. Není z první linie zachraňování životů, ale z první linie zrodu životů, což je v každé společnosti neméně důležité. Kateřinu Kadlecovou, kolegyni z Reflexu, zastihla koronavirová krize v době jejího velmi pokročilého těhotenství. V době nouzového stavu byla doma se svými dětmi a za pomoci partnera o ně pečovala, hrála si s nimi, učila se s nimi, vařila, prala, snažila se vytvořit v době nejrůznějších omezení příjemnou rodinnou pohodu. Mezitím pořád psala články do Reflexu. Pak 30. března s rouškou na tváři porodila třetí dítě.

Nechci nikomu brát jeho zásluhy. Mnoho mužů si počínalo a počíná také v časech korony skvěle a statečně, ale pochybuji, že by většina mužů dokázala to, co předvádějí v posledních týdnech naše manželky, kolegyně, přítelkyně, matky, babičky, sestry a dcery. Díky moc! Jak říká jedno staré čínské přísloví: „Okolnosti dělají hrdiny“. Pardon, podle dnešní genderové rovnosti by mělo být „Okolnosti dělají hrdiny a hrdinky“.


Kdy může skončit karanténa? Byla vládní omezení přehnaná? Jak se může pandemie dál vyvíjet? Přečtěte si v novém tištěném Reflexu velký rozhovor s profesorem Pavlem Kolářem a imunologem Jaroslavem Svobodou >>>

Reflex 17/2020





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější