Před 75 lety Rudá armáda dobyla „Festung Budapešť“, víc než polovina obránců padla nebo utrpěla zranění | Reflex.cz
nahoru

Před 75 lety Rudá armáda dobyla „Festung Budapešť“, víc než polovina obránců padla nebo utrpěla zranění

Jaroslav Šajtar13. února 2020 • 13:30
Před 75 lety Rudá armáda dobyla „Festung Budapešť“, víc než polovina obránců padla nebo utrpěla zranění
foto: Wikimedia Commons (volné dílo)

Sovětské velení si od obsazení hlavního města Maďarska slibovalo nejen konečné zlomení beztak notně otřeseného bojového ducha maďarské armády, ale také urychlení okupace celé země, která byla hlavním dodavatelem bauxitu a po ztrátě naftových polí v rumunské Ploješti rovněž posledním zdrojem životně důležité ropy pro třetí říši.

Budapešťská strategická útočná operace začala 29. října 1944. Zapojila se do ní vojska 2. ukrajinského frontu maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského, v jehož sestavě bojovala 1. a 4. rumunská armáda, 3. ukrajinského frontu maršála Fjodora Ivanoviče Tolbuchina a Dunajská válečná flotila viceadmirála Sergeje Georgijeviče Gorškova, který v letech 1956 až 1985 stál v čele sovětského válečného loďstva a pozvedl je na druhé nejsilnější na světě po americkém.

Co si na sebe soupeři nachystali

Podle druhého dílu publikace Velká vlastenecká válka 1941–1945. Tažení a strategické operace v číslech autorského kolektivu pod vedením M. E. Morozova, vydané v Moskvě roku 2010, měla sovětská vojska na počátku budapešťské strategické útočné operace 66 divizí proti 32 divizím protivníka (poměr 1,9:1), 720 481 vojáků proti 510 000 (1,4:1), 12 389 děl a minometů proti 3500 (3,5:1), 620 tanků a samohybných děl proti 300 (2,1:1) a 784 bojových letounů proti 550 (1,4:1).

Útok na maďarskou metropoli, v níž se tehdy včetně uprchlíků nacházelo 870 000 obyvatel, začal 20. prosince. Tři dny nato ji říšský kancléř Adolf Hitler označil za „Festung Budapest“ (pevnost Budapešť) a nařídil ji bránit do posledního muže, ačkoli maďarské vedení ji chtělo prohlásit za otevřené město, aby zabránilo jejímu zničení. Šestadvacátého prosince se smrtící smyčka kolem jednoho z nejkrásnějších měst střední Evropy utáhla. Do zahájení pouličních bojů stihli evakuovat, hlavně kvůli britsko-americkým náletům, 330 000 obyvatel metropole.

Zoufalý boj

Budapešťská posádka čítala 92 180 osob (51 100 Maďarů a 41 080 Němců) pod velením generála zbraní SS a policie Karla Pfeffer-Wildenbrucha. K nim je nutno přidat několik stovek policistů, četníků a asi dva tisíce příslušníků speciálních oddílů fašistické Strany šípových křížů košického rodáka a „vůdce národa“ Ference Szálasiho a jednotky narychlo vytvářené z civilistů. Ani tak ovšem zdaleka nedospějeme k číslu 188 000 obránců uváděnému sovětskými zdroji. Budapešťskou posádku tvořila pestrá směsice zkušených vojáků i kvapem zformovaných civilistů. Maďaři odhadovali počet obléhatelů na 157 000 sovětských a rumunských vojáků.

Němci se sice pokoušeli prolomit obklíčení a Luftwaffe i Maďarské královské vojenské letectvo (MKHL) se obránce snažily zásobovat, nicméně 17. ledna 1945 musela být evakuována městská část Pešť na levém břehu Dunaje. Jedenáctého února se zbývající obránci Budína pokusili o průlom, jenž vyústil v katastrofu. Z celkového počtu 14 000 německých a 2000 maďarských vojáků a 2500 šípovců a civilistů se jen 785, tj. 4,2 procenta, probilo k německým liniím. O dva dny později obléhání Budapešti skončilo naprostým sovětským vítězstvím, jehož ovšem obléhatelé dosáhli za vysokou cenu.

Podle oficiálních ruských údajů, poprvé zveřejněných roku 1993 ve statistické studii Bez razítka Přísně tajné, činily ztráty sovětských vojsk v budapešťské operaci 320 082 vojáků (80 026 trvalé, tj. mrtví, nezvěstní a zajatí, a 240 056 zdravotnické, tedy ranění, nemocní, postižení kontuzí, popálení a omrzlí), tudíž denně v průměru 2964), dále pak 135 100 pěchotních zbraní, 4127 děl a minometů, 1766 tanků a samohybných děl a 293 bojové letouny. Rumunský VII. sbor ztratil z 36 348 mužů 11 000, ale zmocnil se 6522 zajatců. Maďarský historik Krisztián Ungváry vyčíslil ve své knize Bitva o Budapešť. Sto dní v druhé světové válce sovětské ztráty na 44 000 mrtvých, 130 000 raněných a 2000 zajatých a rumunské na 11 000 mrtvých, 12 000 raněných a tisíc zajatých. Boris Vadimovič Sokolov, neúprosný kritik sovětského způsobu válčení, odhaduje ve svém díle SSSR a Rusko na jatkách, vydaném v Moskvě roku 2013, poměr padlých na 3,16:1 ve prospěch německo-maďarských vojsk, a pokud bychom vzali v úvahu jen sovětské a německé ztráty, vzrostl by tento poměr dokonce na 4,6:1.

Bojů o Budapešť se po boku Rudé armády zúčastnil Budínský dobrovolnický pluk pod velením podplukovníka Oszkára Váriházyho o síle 2534 vojáků, z nichž skoro čtvrtina – šest set – podle výše citovaného Ungváryho padla a zemřela na zranění. Byl to jediný maďarský útvar bojující za druhé světové války na straně Spojenců. Zato ještě začátkem roku 1945 bojovalo na východní frontě po boku Němců 16 maďarských divizí a jedna brigáda.

Poražení zaplatili vysokou cenu

Během jedenapadesátidenního obléhání Budapešti víc než polovina obránců padla nebo utrpěla zranění. K. Ungváry ve výše zmiňované publikaci odhaduje, že zahynulo 15 500 maďarských a 25 700 německých vojáků a do zajetí padlo 38 500 Maďarů a 11 500 Němců, což je mnohem míň než sovětské údaje, podle nichž se v zajetí ocitlo 138 000 nepřátelských vojáků. Vzhledem k tomu, že sovětští generálové a maršálové rádi zveličovali celkový počet zajatců nejen na úkor civilistů, ale i nikdy neexistujících „mrtvých duší“, zdá se pravděpodobnější odhad maďarského historika Tamáse Starka, podle něhož se mezi zajatými v Budapešti ocitlo padesát tisíc a možná až sto tisíc civilistů. Není vyloučeno, že mezi 20 189 maďarskými civilisty internovanými k 1. únoru 1947 Sovětským svazem se nalézal proslulý švédský diplomat Raoul Wallenberg, zachránce až sto tisíc maďarských Židů.

Podle oficiálních maďarských údajů zahynulo 19 718 obyvatel Budapešti a bylo zničeno 2753 domů, avšak K. Ungváry píše, že jich přišlo o život dvakrát víc – 38 000, z nichž 13 000 zahynulo v důsledku palby nebo je zavalily ruiny a 25 000 zemřelo následkem hladu, nemocí nebo je postříleli.

Při obléhání maďarské metropole zahynulo 8000 Židů a dalších 7000 nepřežilo řádění německých a maďarských vojáků a šípovců, a řadí se tedy k obětem holocaustu. Po jejich ostatcích plánují pátrat v Dunaji, což se však s tak velkým odstupem času jeví jako nereálné. Budapešť patřila k velmi těžce postiženým hlavním městům během druhé světové války. Sotva se podařilo odstranit největší škody, dolehla na ni další pohroma, a to během protikomunistického povstání a jeho následného tvrdého potlačení teď už nikoli Rudou, nýbrž Sovětskou armádou na podzim 1956.

Pomník dále stojí

Nynější maďarský premiér Viktor Orbán se na počátku své politické kariéry vymezoval ostře protirusky. Zaznívaly hlasy, že monumentální pomník Rudé armády v Budapešti by měl zmizet, neboť je nepopiratelným faktem, že většina Maďarů bojujících po boku nacistického Německa až do hořkého konce Rudou armádu za osvoboditelku rozhodně nepovažovala – na rozdíl například od Čechů. Ostatně v Sovětském svazu zřídili 9. června 1945 medaili Za dobytí (nikoli osvobození) Budapešti.

Jenže Orbán záhy našel v mnohém společnou řeč s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž ho spojují určité autoritářské sklony, a jako velice obratný politik si uvědomil, že není užitečné dráždit tímto způsobem Rusy, kteří jsou na odstraňování pomníků připomínajících jejich nesmírné oběti ve druhé světové válce obzvláště citliví. Autor těchto řádků měl to potěšení navštívit nedávno znovu maďarské hlavní město. Pomník dále stojí, život jde dál, Orbána označují za největšího spojence Moskvy v Evropské unii a vzájemný obchod se roku 2018 zvýšil v porovnání s rokem 2017 o třicet procent. Rusko zajišťuje tři čtvrtiny maďarské spotřeby ropy a dvě třetiny zemního plynu. Při loňském, říjnovém, již pátém setkání obou státníků si Orbán s Putinem notovali a Vladimir Vladimirovič nešetřil komplimenty na krásu Budapešti.

Na snímky z bojů o Budapešť se podívejte ve fotogalerii:

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější