Bavorská republika rad 1919: Největší pokus o nastolení komunismu v Německu | Reflex.cz
nahoru

Bavorská republika rad v roce 1919 nastolila komunismus a začala rabovat. Krvavý konec nastal za měsíc

Jaroslav Šajtar7. dubna 2019 • 15:00
Bavorská republika rad v roce 1919 nastolila komunismus a začala rabovat. Krvavý konec nastal za měsíc
foto: ČTK

Před vládou výmarské republiky, nastolené po útěku císaře Viléma II. do Nizozemska, stálo jako prvořadý úkol nastolení pořádku a potlačení nebývalé revoluční vlny, jež v prohranou válkou a blokádou zbídačeném Německu nalézala živnou půdu. Dne 7. dubna 1919, tedy přesně před 100 lety, došlo v Mnichově k vyhlášení Bavorské republiky rad po vzoru Maďarska.

Už 15. ledna 1919 ministr vnitra Gustav Noske za pomoci 3000 příslušníků Freikorpsu, tvořeného převážně vysloužilými vojáky, brutálně potlačil povstání spartakovců v Berlíně. Jeho vůdci – původem polská Židovka Rosa Luxemburgová a německý sociální demokrat Karl Liebknecht – byli zavražděni Erthardovou Brigádou smrti. Podle oficiálních údajů zahynulo 200 osob a 800 utrpělo zranění, ale některé odhady hovořily až o 1200 mrtvých.

Třetího března se levice v Berlíně pokusila vyvolat generální stávku, jíž se zúčastnilo 10 000 osob a trvala deset dní. Vládnoucí moc ji však utopila v krvi 1500 lidí.

Ray Kroc: Otec všech fastfoodů světa a majitel McDonald's měl český původ
Kateřina Kadlecová 22. června 2018 • 09:23

Ray Kroc: Otec všech fastfoodů světa a majitel McDonald's měl český původ

Bavorská republika rad

Jedenadvacátého února zavraždil v Mnichově pravicový politický aktivista Anton von Arco auf Valley nezávislého socialistu a strůjce pádu bavorské monarchie židovského původu Kurta Eisnera, předsedu bavorské zemské vlády, jenž svými bojůvkami a programem inspiroval budoucího italského duceho Benita Mussoliniho.

Eisnerovu nástupci Hoffmannovi se situace vymkla z rukou a jeho ministři uprchli do Bambergu. Skupina Eisnerových příznivců vyhlásila 7. dubna 1919, sedmnáct dní po vzniku Maďarské republiky rad, v Mnichově Bavorskou republiku rad, ale opravdovou diktaturu proletariátu nastolil teprve 13. dubna akční výbor, dosazený dělnickými a vojenskými radami, který znárodnil průmysl a banky a po sovětském vzoru zřídil Rudou gardu a Rudou armádu.

Republika rad měla jepičí život

Jelikož se znárodňování podobalo spíše rabování, komunistický experiment nenalezl v tradičně katolickém Bavorsku dostatečnou podporu a třicetitisícový Freikorps spolu s Reichswehrem do 3. května Bavorskou republiku rad zlikvidoval.

Freikorps jejího vůdce, petrohradského rodáka, šestatřicetiletého Eugena Leviného, zajal. Pátého června skončil v mnichovském vězení Stadelheim před popravčí četou, zatímco druhý předák, Ernst Toller (oba byli rovněž židovského původu), uprchl do ciziny a 22. května 1939 spáchal v New Yorku sebevraždu oběšením.

Kde složit hlavu během filmového festivalu: Vary poskytují plejádu možností pro náročné…

Krvavé účtování

Za dobytí bavorské metropole Freikorps zaplatil 68 padlými a 170 raněnými. V odvetu za popravu dvaceti pravicových rukojmí socialisty z Rudé gardy během bojů v Mnichově Freikorps podnikl v následujících šesti dnech sérii teroristických útoků, při nichž zahynulo 557 osob včetně 142 zajatých příslušníků Rudé gardy.

Výmarská republika se však nepřestávala otřásat levičáckými bouřemi. V březnu 1920 vypukla dělnická revolta v Porúří, o rok později hornická ve středním Německu a 23. října 1923 se rozhořelo komunistické povstání v největším německém přístavu – Hamburku –, při němž přišlo o život 24 komunistů a 17 policistů.

Ve dnech 8. až 9. listopadu téhož roku provedl dosud neznámý Adolf Hitler v Mnichově svůj „pivní puč“. Když se o necelých deset let později chopil moci, vystřídala sen marxistické teoretičky a socialistky Rosy Luxemburgové o bratrství a rovnosti vize budoucího Führera německého národa o árijské, panské rase s čistou krví a později genocida Židů, kteří mimochodem stáli v čele jak Bavorské, tak i Maďarské republiky rad, o Sovětském Rusku ani nemluvě, což nacistům poskytlo vítanou záminku k široce rozšířené tezi o „mezinárodním židobolševickém spiknutí“ se všemi hrůzami z ní vyplývajícími.

15 slavných staveb, jak je neznáte: Eiffelovka, Tower Bridge nebo Opera v Sydney, když…
80. léta v Polsku: Unikátní pohled na běžný život před pádem komunismu

Jaroslav Šajtar



Volby 2019 do Evropského parlamentu

Kandidáti Jak volit Online Orgány EU Pravomoci EP Celoevropští lídři Volební systém Voličský průkaz Volební komise Kdy budou další volby

24. a 25. 2019 proběhnou v Česku volby do Evropského parlamentu. Celoevropsky volby výrazně ovlivní brexit, neboť dosud není, jasné, kdy nastane. Víte, proč má ČR 21 poslanců? Voby do Evropského parlamentu jsou také zajímavé v tom, že v nich občané států EU mohou volit a být voleni i mimo svůj domovský stát. Jak cizinci ovlivní volby v Česku? A jak volby 2019 dopadnou? Reflex má svůj exkluzivní odhad. Přečíst si můžete také to, jak se liší eurostrany a eurofrakce v EP

Živý přenos, galerie a zajimavosti z voleb.


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,710
23,070
29,320
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější