Teroristické útoky ve Španělsku 2004 změnily politickou mapu země | Reflex.cz
nahoru

191 mrtvých. Největší teroristický útok v Evropě v roce 2004 obrátil španělskou politiku vzhůru nohama

Lukáš Lhoťan11. března 2019 • 08:30
191 mrtvých. Největší teroristický útok v Evropě v roce 2004 obrátil španělskou politiku vzhůru nohama
foto: ČTK

Dne 11. března 2004, tedy přesně 15 lety, provedli islámští teroristé sérii atentátů na španělskou vlakovou dopravu v oblasti hlavního města Madridu. Jimi odpálené nálože zabily 191 osob a několik tisíc jich zranily. Tyto teroristické útoky se odehrály jen několik dní před parlamentními volbami a ve svém důsledku vedly k vítězství socialistů a odchodu španělských vojáků z Iráku, kde se do té doby španělská armáda podílela na okupační správě pod vedením USA.

Ke koordinovaným atentátům došlo po půl osmé ráno ve čtyřech vlakových soupravách směřujících na největší madridské vlakové nádraží Madrid Atocha. Teroristé nálože odpálili pomoci mobilních telefonů a jednalo se o improvizované nálože vyrobené z dynamitu zakoupeného na černém trhu. Mezi zabitými byli občané více než 10 států, hlavně Španělé, Rumuni a Bulhaři.

Ihned po atentátech se rozjelo rozsáhlé vyšetřování, které vedlo k odhalení skupiny islámských teroristů skrývajících se na madridském předměstí Leganes. Když se ovšem policejní jednotky pokusily na zabarikádované islamisty zaútočit a zneutralizovat je, celá skupina se rozhodla spáchat sebevraždu odpálením výbušnin. Kromě podezřelých islamistů zahynul při explozi jeden policista a další byli zraněni.

Španělská policie dospěla při vyšetřování těchto teroristických útoků k závěrům, že atentátníci byli sice inspirovaní ideologií teroristické organizace al-Káida a její výzvou k provedení teroristických útoků před španělskými volbami v roce 2004, ale samotná teroristická organizace se na útocích nepodílela. Vyšetřovatelé také identifikovali dva hlavní vůdce celé skupiny Džamala Ahmidana a Sarhana bin Abdula Mažída Facheta, kteří zahynuli při sebevražedném odpálení výbušnin při policejním zásahu v Leganes.

75 let od největší masové vraždy v dějinách našeho národa. Nacisté přes noc povraždili…

Islamisté chtěli ovlivnit volby

Ahmidan nebyl španělské policii neznámou osobou, neboť byl zapleten do obchodu s drogami. Španělští vyšetřovatelé v souvislosti s atentáty podezřívali více než sto osob ze zapojení do aktivit této teroristické buňky a někteří podezřelí byli zatčeni v různých zemích světa (například Srbsko či Itálie), ale před španělský soud bylo postaveno nakonec postupně pouze pár desítek podezřelých.

Jak vyplývá z odborných studií pozadí atentátníků, jednalo se o velmi aktivní síť islamistů napojenou na sympatizanty různých islámských radikálních skupin hlavně z Afriky, kteří dlouhodobě působili ve Španělsku. Někteří z nich financovali své aktivity včetně zde popisovaných teroristických útoků z kriminální činnosti.

Právě kvůli nadcházejícím parlamentním volbám krátce po útocích se spekuluje, že hlavním cílem teroristů bylo ovlivnit veřejné mínění ve prospěch hlasování pro socialistickou stranu, která slibovala, že v případě svého volebního vítězství ukončí španělskou účast na americké okupaci Iráku. Naopak v době atentátu vládnoucí Lidová strana, která podporovala americkou invazi do Iráku a vyslala Spojeným státům na pomoc španělskou armádu, je obviňována, že se snažila po atentátech zastřít islamistický původ atentátníků a snažila se odpovědnost přisoudit baskickým extremistům.

Kandidáti do eurovoleb: první český celoevropský lídr, staré tváře i mladé pušky a…

Selhání bezpečnostních služeb

Při vyšetřování atentátu se také ukázalo totální selhání španělských bezpečnostních sil. Někteří z aktérů příprav teroristického útoku byli totiž informátory bezpečnostních složek, ale ty nedokázaly jednotlivé informace správně vyhodnotit a poskládat do celkového obrazu. Jedním z důvodu selhání bezpečnostních sil byl i malý počet agentů a policistů věnujících se problému islámského terorismu a extremismu ve Španělsku.

Právě případy informátorů v řadách islámských extremistů jsou jednou z příčin konspiračních teorií kolem těchto útoků. Spekuluje se dokonce o spoluúčasti tajných služeb na přípravě atentátů. Nejedná se přitom o spekulace pouze okrajových názorů ve španělské společnosti, ale o názory šířené v hlavním proudu médií.

Například v jednom z největších španělských deníků El Mundo dostaly tyto konspirační názory značný prostor. Svou roli hraje i skutečnost, že izraelské tajné služby již několik měsíců před atentáty varovaly své španělské kolegy, že jejich agenti zaznamenali vážné přípravy na velký útok ze strany islámských extremistů ve Španělsku, ale španělské úřady toto varování z nepochopitelných důvodu ignorovaly.

Teroristické útoky z března 2004 se tak staly na dlouhou dobu počtem mrtvých největšími útoky spáchanými v Evropě od teroristického útoku na americké letadlo nad skotským městem Lockerbie v roce 1988.

Bohatství, nebo smrt? Unikátní historické fotografie ukazují místo, kde se umíralo při…
Polský „Palach“ Ryszard Siwiec: Příběh obyčejného muže, který nesouhlasil s okupací …




Volby 2019 do Evropského parlamentu

Výsledky Kandidáti Jak volit Online Orgány EU Pravomoci EP Celoevropští lídři Volební systém Voličský průkaz Volební komise Kdy budou další volby

24. a 25. 2019 proběhnou v Česku volby do Evropského parlamentu. Celoevropsky volby výrazně ovlivní brexit, neboť dosud není, jasné, kdy nastane. Víte, proč má ČR 21 poslanců? Voby do Evropského parlamentu jsou také zajímavé v tom, že v nich občané států EU mohou volit a být voleni i mimo svůj domovský stát. Jak cizinci ovlivní volby v Česku? A jak volby 2019 dopadnou? Reflex má svůj exkluzivní odhad. Přečíst si můžete také to, jak se liší eurostrany a eurofrakce v EP

Živý přenos, galerie a zajimavosti z voleb.


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,780
23,000
29,270
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější