Pretoriánská garda byla plná elitních válečníků historie. Na obrázku Pretoriáni ve filmu Gladiátor

Pretoriánská garda byla plná elitních válečníků historie. Na obrázku Pretoriáni ve filmu Gladiátor Zdroj: Bontonfilm

Pretoriánská garda: Elitní jednotka Římské říše, která plnila i úkoly hasičů a tajné policie

Vražda Caesara vyvolala mezi římskými politiky zajímavou otázku: Jak přežít? Vyřešili to pretoriáni, vojenští veteráni, ze kterých se stala ochranka pro politiky. Byli to ale také špióni a hasiči Římské říše.

Rozloha, organizovanost a vyspělost Římské říše se proslavily po celém světě. Ve své době (27 př. n. l.–395 n. l.) stál Řím na špičce civilizačního pokroku. Rozvoj impéria vytvořil řadu standardů, se kterými se setkáváme do dneška. A není řeč o historických akvaduktech a sportovištích či chrámech, tedy památkách k obdivování a zkoumání. Římané zanechali otisky i v praktickém životě. Například Římské právo je považováno za základ všech novodobých občanských zákoníků. S vyspělostí Říma šly ruku v ruce i politické intriky. Mezi lidmi se vždy našel někdo, komu vrcholní politici překáželi. A tak vznikla potřeba vojenské jednotky, jejímž hlavním úkolem bylo důležité osoby ochraňovat.

Po asasinaci Gaia Julia Caesara roku 44 př. n. l. bylo celkem jasné, že takoví bodyguardi by se mohli čas od času hodit každému. Tou dobou měli osobní strážce vojevůdci na bojištích, ale u politiků se nic podobného nenosilo. To se brzy mělo změnit.

Privilegia pretoriánů

Císař Oktavián začal vládnout roku 27 př. n. l. a hned se postaral o zformování prvních jednotek pretoriánů s úkolem chránit politiky. Dává to smysl, když si uvědomíte, že Oktaviánovým prastrýcem byl právě Julius Caesar. Pretoriání byli individuálně vybíraní zkušení vojáci římské armády. Sloužili jednak jako ochranka, ale také jako tajná policie. Náplní práce některých z nich bylo i získávat informace a včas varovat císaře například před blížící se vzpourou.

Díky tomu, že měli maximální důvěru, dostávalo se pretoriánům mnoha výhod, které nikdo jiný v neměl. Jejich vojenská služba byla kratší o čtyři roky. Řadoví vojáci sloužili 16 let, pretoriáni pouhých 12. Zároveň byl jejich plat až tři a půlkrát vyšší v porovnání s ostatními. Dostávali i jakési finanční bonusy a to ve významné dny, které souvisely s císařskou rodinou. Typicky to bylo tehdy, když se císař oženil, narodil se mu syn nebo měl narozeniny. A jako jediní mohli pretoriáni nosit viditelně zbraně v posvátném centru Říma, kterým bylo tzv. Pomerium.

Jaké úkoly měli pretoriáni? Jak se postavili k vládě císaře Nerona? A jaký byl jejich konec? Dočtěte si článek na abicko.cz >>>