Hnutí America First propagovalo kolaboraci s nacisty. Rétoriku šířili slavní v čele s Charlesem Lindberghem
Spojené státy se rády prezentují jako neochvějná bašta demokracie. Ve skutečnosti se několikrát ocitly v situaci, kdy je dělil jen krůček od nastolení totalitní diktatury a mnoho vlivných osobností bylo ochotno s diktátory spolupracovat. Jedním z nich byl slavný letecký průkopník Charles Lindbergh. Před 85 lety coby mluvčí hnutí America First vyzval k zastavení pomoci evropským spojencům a nastolení smíru s Adolfem Hitlerem. Co k tomu Lindbergha vedlo? A proč se později úporně snažil zapojit se do leteckých bitev o Pacifik?
Charles Lindbergh je jedním z nejznámějších průkopníků letectví. Už ve 20 letech odešel ze školy, přidal se ke kočovné letecké společnosti a ohromoval diváky odvážnými akrobatickými kousky. Později zužitkoval zkušenosti za kniplem poštovních letounů a byl prvním člověkem, který se odvážil k sólovému přeletu Atlantského oceánu. Slavný let z New Yorku do Paříže z něj v roce 1927 udělal celosvětovou celebritu. O pět let později se do titulků novin dostal opět, tentokrát bohužel kvůli únosu svého syna.
V předválečné Evropě
Publicita vzbuzená nešťastným případem, soudem a popravou pachatele přiměla Lindbergha vydat se opět za oceán. Se svou ženou, spisovatelkou Anne Morrow se usadil v Británii, během cest po Evropě ale pár často pobýval v Německu. Lindberghova žena pocházela z diplomatické rodiny, a oba manželé proto plnili během svého exilu na starém kontinentu funkci zpravodajů. Jejich reporty se nesly ve dvojím duchu. Na jedné straně upozorňovali, že v Německu probíhá tajný program obnovy letectva, a varovali, že Luftwaffe nebude mít brzy na světě konkurenci. Na druhou stranu ve zprávách nešetřili obdivem k pokroku, který v Německu Hitlerův režim nastartoval. Oba se účastnili jako čestní hosté berlínské olympiády a byli častými hosty prominentních nacistů.
Charles Lindbergh byl v Německu tak dobře zapsán, že mu říšské úřady v roce 1938 udělily vysoké státní vyznamenání. Na večírku pořádaném americkým ambasadorem Hughem Wilsonem mu na hruď připnul hákový kříž sám Hermann Göring. O několik týdnů později proběhla v Německu Křišťálová noc. Tisíce židovských podniků bylo vyrabováno a vypáleno, jejich majitelé zatčeni a bez soudu odvezeni do koncentračních táborů. Výzvy, aby na protest vyznamenání vrátil, Lindbergh odmítl.
Amerika na prvním místě
Zatímco v Evropě eskaloval válečný konflikt, za oceánem se formovalo hnutí, které si kladlo za cíl udržet USA neutrální. Jeho jméno nedávno ožilo v rétorice současných amerických politiků. America First (Amerika na prvním místě) začínala jako platforma sdružující v podstatě všechny zastánce neutrality Spojených států. Na schůzích se zpočátku potkávali brokeři z Wall Streetu s liberálními levicovými intelektuály, pacifističtí novináři s členy spolku Bund ověšenými hákovými kříži. V původně nesourodém hnutí však brzy začali převažovat bílí nacionalisté, otevření rasisté a antisemité. Mezi prominentní členy patřil šovinistický kazatel otec Charles Coughlin, kapitáni průmyslu Henry Ford, Walt Disney nebo textilní magnát William Regnery, jehož syn Henry po válce založil vydavatelství Regnery Publishing, klíčové při formování současného amerického konzervatismu. Mluvčím této frakce se stal letecký hrdina Lidbergh.
Rétorika, která neumlkla
Lindberghovy projevy pro hnutí America First až znepokojivě připomínají rétoriku dnešních zastánců „konzervativních hodnot“. V článku pro Reader’s Digest nazvaném Aviation, Geography, and Race (Letectví, geografie a rasa) prohlašuje, že „mír a bezpečnost závisí na naší schopnosti spojit se v zájmu zachování našeho nejcennějšího dědictví – evropské krve“. Jen tak se prý můžeme bránit útoku cizích armád a pošpinění naší civilizace cizími rasami. Hitler podle něj sice vykazoval jisté rysy fanatismu, dosahoval ale nepopiratelných výsledků na rozdíl od váhavých a krátkozrakých amerických politiků.
Bývalý letec nebyl sám, kdo nebezpečí nacismu zlehčoval. Zatímco na Londýn pršely německé bomby, senátor Robert Taft se nechal slyšet, že daleko větší nebezpečí pro Ameriku představuje totalitní levicová agenda Washingtonu reprezentovaná sociálním programem New Deal prezidenta Roosevelta. Patriarcha rodu Kennedyů Joseph Kennedy oponoval snaze Bílého domu nastartovat válečnou pomoc Velké Británii, kde přitom ve stejné době sloužil jako velvyslanec. Podle jeho názoru stál za snahou zatáhnout USA do války komplot Židů. Protestoval také proti tomu, aby Spojené státy přijímaly židovské emigranty prchající z Evropy před postupujícím nacismem. Zcela v duchu dnešní protiimigrační rétoriky prohlašoval, že přijímání uprchlíků je zločinem páchaným na americké veřejnosti. Lindbergh s ním souhlasil. „Několik Židů dá zemi sílu a charakter,“ poznamenal si do svého deníku. „Příliš mnoho jich ale způsobí chaos. A my jich přijímáme příliš mnoho.“
Římská pravice v Madison Square Garden
Protiimigrační rétorika není jediným bodem, ve které se Lindberghovy argumenty podobají dnešním. V roce 1940 například šířil teorii, že volební systém v USA je zmanipulovaný, protože nedává přístup zastáncům vyjednávání s Německem. O rok později, přesně 23. ledna 1941, předstoupil před Kongres USA s výzvou zastavit válečnou pomoc zemím bojujícím proti nacismu (Zákon o půjčce a pronájmu, anglicky Lend-Lease Act). V září téhož roku napadl americká „zmanipulovaná média“ stylem, který jako by vypadl ze slovníku dnešních konspiračních teoretiků. V říjnu se pak postavil do čela řečníků na shromáždění v newyorské Madison Square Garden. Na pódiu ověnčeném svastikami hřímal, že Británie nemá šanci vyhrát válku, kterou sama započala, a USA by jí neměla poskytovat žádnou pomoc. Desetitisícový dav fašistických sympatizantů, antisemitů, radikálních křesťanů a bílých nacionalistů ho více než třicetkrát přerušil hromovým potleskem, voláním slávy a lesem zdvižených pravic. Lindbergh a jeho kolegové z America First „římský pozdrav“ ochotně opětovali.
Další Linberghův projev byl naplánován na prosinec a spekuluje se, že v něm hodlal oznámit svou kandidaturu na prezidenta. Než ho stačil pronést, zaútočilo Japonsko na Pearl Harbor. USA vstoupily do války, spolek America First byl rozpuštěn a oslavovaní zastánci fašismu o sympatie veřejnosti rychle přišli. Lindbergha v jednom ze svých projevů osobně odsoudil prezident Roosevelt a letec na protest vystoupil ze záloh amerického vojenského letectva. Svého činu brzy litoval. Ministr války Henry L. Stimson však pochyboval o jeho loajalitě a žádost o narukování k letectvu zamítl.
Zachráněná čest
Zneuctěnou čest leteckého esa pomohla zachránit další osobnost s pošramocenou pověstí. Henry Ford začal v rámci zbrojního programu vyrábět ve svých automobilkách vojenská letadla a svého kolegu z hnutí America First najal jako poradce pro výrobu bombardérů B-24. Lindbergh poté působil i ve vývojovém středisku firmy United Aircraft a v laboratořích zkoumajících chování pilotů při letech ve velkých výškách. V roce 1944 se na přímluvu United Aircraft dostal na post technického poradce u leteckých jednotek v Jižním Pacifiku. Přestože byl stále civilista, účastnil se desítek průzkumných a záchranných misí, a pokud měl možnost, i bojových letů. Jeho zkušenosti s dálkovým létáním pomohly pilotům volit ideální letovou hladinu, šetřit palivem a prodlužovat rozsah misí.
Po válce byl Charles Lindbergh za své zásluhy vzat na milost a prezident Eisenhower ho v roce 1954 povýšil na brigádního generála leteckých záloh. Ze zarytého konzervativce se stal stejně zapálený environmentalista. Namísto šíření rasistických teorií se zasazoval o ochranu domorodých kmenů v Africe a na tichomořských ostrovech.
