Jsem v Rusku a dosud zdráv. O masakru v Katyni se na Východě lhalo a na Západě mlčelo
Před osmdesáti pěti lety sovětský NKVD postřílel na dvaadvacet tisíc Poláků, zejména důstojníků. Hromadný hrob v Katyňském lese byl odkryt už na jaře 1943, dál ale panovaly pochyby, kdo zločin spáchal. V zájmu nezbytného spojenectví se SSSR v boji proti Hitlerovi tajil pravdu i Winston Churchill. Dokonce ještě řadu let po válce se na Západě o vraždě polských důstojníků taktně mlčelo. Sovětská vláda přestala lhát až po pádu železné opony. V poslední době se však v Rusku katyňský masakr opět přisuzuje nacistům.
Sovětsko-německou smlouvu o neútočení a přátelství podepsali v Moskvě v noci z 23. na 24. srpna 1939 německý ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop a jeho sovětský protějšek Vjačeslav Michajlovič Molotov. Nad ránem 1. září 1939 německá armáda zaútočila na Polsko. O dva týdny později Ribbentrop oznámil Molotovovi, že zánik polské armády je na dohled, a Vůdce tedy očekává intervenci Rudé armády. Molotov mu odpověděl, že „Sovětský svaz je nyní povinen zasáhnout, aby ochránil své ukrajinské a běloruské bratry a přinesl jim mír“. V šest hodin ráno 17. září 1939 východní hranici Polska překročilo téměř půl miliónu vojáků Rudé armády. Německo a SSSR podepsaly 28. září 1939 smlouvu o hranicích a přátelství. Polsko si rozdělily.
Už na konci srpna 1939 se obě strany dohodly, že „na svých územích nestrpí žádnou polskou agitaci, budou ji v zárodku potlačovat a navzájem se informovat o přijatých opatřeních“. Historik Mečislav Borák ve své knize Vraždy v Katyňském lese připomíná, že zástupci NKVD a gestapa se setkali už na podzim 1939 ve Lvově a na začátku roku 1940 v Krakově hovořili o společném postupu proti polskému odboji. Další jednání se uskutečnilo v březnu 1940. Není však jisté, zda při této příležitosti padla zmínka o tajném dokumentu šéfa NKVD Lavrentije Beriji z 5. března 1940, který podepsalo šest členů sovětského politbyra – Josif Stalin, Vjačeslav Molotov, Lazar Kaganovič, Kliment Vorošilov, Anastas Mikojan a Michail Kalinin.
Tento rozkaz zpečetil osud dvaadvaceti tisíc polských důstojníků a dalších „sociálně nebezpečných elementů“. Byla mezi nimi i jedna žena, polská pilotka a parašutistka Janina Lewandowská, dcera generála Józefa Dowbor-Muśnického. V Katyni ji sovětští agenti NKVD zabili v den jejích dvaatřicátých narozenin. (Její o jedenáct let mladší sestru Agnieszku, která se zapojila do odboje, po krutých výsleších zavraždili 21. června 1940 Němci u vesnice Palmiry nedaleko Varšavy.)
Věřte nám!
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
