Německá armáda na západní frontě u Ypres poprvé použila chlórový plyn a začala éru chemických zbraní
Když německá armáda před 110 lety, 22. dubna 1915, použila na západní frontě u Ypres v Belgii proti svým protivníkům chlórový plyn, podařil se jí jen krátkodobý průlom fronty a postup o pár kilometrů. Zahájila tím však éru používání chemických zbraní, jejichž hrozba trvá dodnes.
Za přelomový okamžik v historii chemických zbraní se ale považuje nasazení yperitu. Tento hořčičný plyn, poprvé použitý v červenci 1917 také u města Ypres, které mu dalo jméno, se stal postrachem vojáků. Tato sloučenina, vonící po česneku či hořčici, leptala sliznice a působila velmi bolestivé popáleniny. Na rozdíl od jiných bojových plynů měla nová zbraň pro útočníky tu výhodu, že proti ní nepomáhaly plynové masky, neboť k vyvolání účinku stačí kontakt s kůží. Navíc je hořčičný plyn velmi stabilní a dokáže bojiště spolehlivě zamořit na řadu hodin až dní.
Yperit poprvé syntetizoval už v roce 1860 anglický chemik Frederik Guthrie. Německá armáda ho použila nejprve proti britským a posléze i francouzským jednotkám. Už v průběhu první světové války sáhli k yperitu i Britové při dobývání německých obranných postavení. Od té doby byl hořčičný plyn nasazen v celé řadě dalších konfliktů.
Yperit proniká dřevem, kůží, tkaninami a působí v kapalném i plynném stavu. Do organismu proniká všemi cestami - kůží, dýchacími orgány, očními spojivkami i zažívacím ústrojím. Nejcitlivějšími orgány po použití yperitu jsou oči, dýchací orgány a kůže. Na kůži účinkuje do čtyř až osmi hodin, v zažívacím traktu po 30 až 60 minutách. Při vdechování účinkuje do několika hodin. Může být použit v dělostřelecké a letecké munici nebo rozstřikován z letadel.
Utrpení vojáků bylo enormní, měli puchýře po celém těle, záněty očí, které někdy vedly až k slepotě, zažívací problémy, poleptané plíce. Podle odhadů bylo při prvním použití yperitu zasaženo více než 2000 vojáků, z nichž 60 až 80 zemřelo.
Yperit později použili například Italové během italsko-etiopské války v 30. letech uplynulého století, Japonsko ho využívalo v druhé čínsko-japonské války (1937 až 1945), objevil se také v 80. letech ve válce Iráku s Íránem a režim bývalého iráckého diktátora Saddáma Husajna ho použil v roce 1988 při útoku na kurdské město Halabdža, při němž zahynulo 5000 Kurdů.
V 2015 použil yperit podle vyšetřovací zprávy OSN Islámský stát v syrské obci Mára. Podle některých zpráv hořčičný plyn organizace použila i v dubnu 2016 proti syrským vládním vojákům v boji o armádní letiště ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur.
Používání chemických zbraní zakazuje Úmluva o chemických zbraních (celým názvem Úmluva o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní a o jejich zničení, CWC). Ta byla přijata v Ženevě v září 1992, k podpisu byla otevřena v Paříži v lednu 1993 a účinnosti nabyla v dubnu 1997. Úmluva nahradila protokol z roku 1925 o zákazu použití dusivých, otravných nebo podobných plynů a bakteriologických prostředků ve válce. Dodržování smlouvy monitoruje Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která v roce 2013 obdržela Nobelovu cenu za mír.
