Před 50 lety unesla levicově extremistická Symbionese Liberation Army dědičku vydavatelského impéria Patty Hearstovou. Během vyjednávání o výkupném se ale začalo ukazovat, že oběť únosu možná nebude obětí nevinnou.
Sedmdesátá léta máme dnes v hlavách zakódovaná jako dekádu starých dobrých časů na hony vzdálenou dnešní poblázněné době. Ve skutečnosti to byla éra ropných a bankovních krizí, neutuchající hrozby jaderného konfliktu, ve velké části světa zuřily války a města se otřásala výbuchy bomb teroristů. Jen ve Velké Británii bylo v 70. letech spácháno přes 1600 teroristických útoků, v USA jen o něco málo méně. V bezpečí se nemohli cítit ani ti nejmocnější z nejmocnějších.
Jméno Hearst u nás moc nerezonuje, v USA ale rodina patří do nejvyšších společenských kruhů. William Randolph Hearst byl zakladatelem vydavatelského impéria, které vydávalo desítky luxusních časopisů, seriózních novin i bulvárních plátků. Pro Hearsta pracovala taková jména jako Jack London nebo Mark Twain a jeho osoba byla inspirací pro hlavní postavu filmu Občan Kane Orsona Wellese. Williamově vnučce Patty bylo v roce 1974 devatenáct let a v kalifornském Berkeley byla známá jako slečna z nejlepší rodiny. Její čtvrť proto zažila 4. února šok. Do domu vtrhla ozbrojená trojice v maskách. Pattyina snoubence zbili a svázali společně se sousedem, který jim přiběhl na pomoc. Ji samotnou naložili spoutanou do auta a odvezli neznámo kam.
Výkupné v potravinové pomoci
K únosu se přihlásila malá levicová organizace jménem Symbionese Liberation Army (Symbiotická osvobozenecká armáda), která vystupovala s cílem zničit v USA kapitalistické zřízení. Veřejnost se o ní dozvěděla z dopisu, který SLA poslala do místní rozhlasové stanice. Patty Hearstovou prohlásili za válečnou zajatkyni a požadovali, aby její rodina nakoupila potraviny za 70 milionů dolarů a rozdala je chudým lidem v Los Angeles a Santa Rose. Až poté hodlali vůdci SLA zahájit vyjednávání o propuštění.
Rodina nejprve na podmínky nechtěla přistoupit, nakonec ale opravdu nakoupila a rozdala jídlo za asi 2 miliony. SLA to prohlásila za nedostatečné a požadovala další kolo potravinové pomoci za minimálně 6 milionů. Rodina Hearstova na to reagovala s tím, že jídlo rozdá až poté, co bude rukojmí propuštěna. Vyjednávání se táhlo celé měsíce a nebylo během něj jasné, co se s unesenou dívkou děje. Zpráva o zajatkyni se dostala na veřejnost až v dubnu prostřednictvím dvou videí, které celý případ postavily do úplně jiného světla.
Revolucionářka Tanja
První videozáznam, který se dostal do médií, zachycuje Patty, jak svým únoscům asistuje se zbraní v ruce během přepadení banky v San Franciscu. Druhé video už vypustila sama SLA. Patty v něm vystupuje před vlajkou SLA, oblečená ve vojenské khaki s revolucionářským baretem na hlavě a samopalem v ruce. Prohlašuje, že činy jejích soudruhů jsou nezbytné ke spuštění revoluce. Svou rodinu častuje nelichotivými termíny, sama sebe označuje za příslušnici lidové armády jménem Tanja. Působí rozrušeně, ale zdůrazňuje, že není obětí psychické manipulace. Video způsobilo obrovský poprask. Násilné činy ozbrojených skupin nebyly v 70. letech výjimkou. Miliardářská dcerka v řadách levicových teroristů byla ale něco neslýchaného.
Oběť, nebo spolupachatel?
Ze SLA se stal primární cíl mohutného policejního zátahu, který zakrátko přinesl výsledek. V polovině května přistihla FBI několik členů při loupeži zbraní a munice z obchodu v Los Angeles. Policie a FBI je sledovala až do úkrytu, kde se rozpoutala přestřelka, a budova skončila v plamenech. Když vše utichlo, bylo na místě nalezeno šest mrtvých členů SLA, včetně vůdce Donalda DeFreeze – recidivisty vystupujícího pod jménem Polní maršál-generál Cinque. Patty však mezi oběťmi nebyla a chyběli i další dva členové zachycení na videu z přepadení banky.
Trojice renegátů dokázala policii unikat více než rok. Dopadena byla až 18. září 1975 v San Franciscu. Jakmile byla Patty-Tanja za mřížemi vazební věznice, mohli vyšetřovatelé konečně začít zjišťovat, co se s dědičkou miliardového impéria stalo. Ukázalo se, že to nebude snadné. Obhajoby se ujal prominentní advokát F. Lee Bailey. Po první konzultaci oznámil, že mu klientka připadá jako zombie a že byla zřejmě obětí vymývání mozku. Během soudního procesu a rozhovorů, které v následujících letech poskytla, se k tomuto tvrzení přidala i Patty Hearstová. Během prvních měsíců zajetí prý byla vystavena psychickému, fyzickému a sexuálnímu násilí. Videonahrávky pořizovala pod pohrůžkami, loupeží se účastnila z donucení a za jediný chybný krok jí hrozila smrt. Členové SLA ji drželi v izolaci, cíleně s ní manipulovali a neustálým nátlakem ji přesvědčili, aby se k jejich revolučnímu hnutí přidala.
Obžaloba viděla věci jinak. U soudu předložila videonahrávky z bezpečnostních kamer přepadených bank a obchodů, na kterých Patty nevystupuje jako zastrašená oběť. Během přepadení obchodu se střelivem byli dva členové SLA překvapeni ostrahou, která je držela v šachu uvnitř budovy. Patty jim přispěchala samotná na pomoc a kryla střelbou jejich ústup. Řídila také automobil u dalšího přepadení banky, během kterého zemřela dvaačtyřicetiletá matka čtyř dětí Myrna Opsahlová. Kulka revolucionářů ji zasáhla do břicha, když stála u přepážky a ukládala peníze z dobročinné sbírky v místním kostele.
Vzkaz mladé generaci
„Za celou historii amerického soudnictví jsme neměli případ jako Patty Hearstovou. Byla to mladá, dobře zabezpečená žena, ze které se během šedesáti dnů únosu měla stát revolucionářka. Soud byl celý o tom, jak se něco takového mohlo stát.“ Tato slova obhájce F. Lee Baileyho nebyla úplně pravdivá, protože okolnosti celého případu jsou dodnes nejasné. Rozhodnutí poroty však jasné bylo. Patty Hearstová byla shledána vinnou z účasti na ozbrojených loupežích a odsouzena k 35 letům vězení. Odvolací soud jí pak trest snížil na 7 let. Jeffrey Toobin, který případ popisuje v knize Americká dědička (American Heiress), rozsudek komentoval slovy: „V určitém ohledu vynesl soud rozsudek nad celou generací mladých lidí 70. let. ‚Dali jsme vám všechno a vy jste se k nám otočili zády a přidali jste se ke zločincům,‘ vzkázal jim.“ Jestli chtěl „systém“ vyslat mladým revolucionářům vzkaz, kdo drží v rukou moc, nemohl to udělat lepším způsobem. Miliardářská dcerka pobyla za mřížemi pouhých 21 měsíců. Poté jí zbytek trestu prominul sám prezident Jimmy Carter. Bývalá revolucionářka žila v ústraní, poskytovala občas rozhovory o svém zážitku a provdala se za svého bodyguarda. V roce 2001 byla na vlastní žádost nadobro zproštěna viny prezidentskou milostí Billa Clintona.
