Před 120 lety založil Henry Ford (30. 7. 1863 – 7. 4. 1947) na třetí pokus Ford Motor Company. Auto sice nevynalezl, ale přiblížil ho lidem jako nikdo jiný – na nový vůz stačily dělníkovi pouze dva měsíční platy! Patnáct miliónů vysmívaných i obdivovaných fordek modelu T i statisíce traktorů Fordson ušetřily dřinu stamiliónům lidí i koní. Podle Stalina zapadal Ford do principů leninismu, Hitler mu udělil Záslužný řád Německého orla.
Současnou Evropu opět obchází strašidlo komunismu. Přinejmenším v podobě levných a rozhodně ne zaostalých čínských mobilů, solárních panelů a elektromobilů, jejichž světové produkci už Číňané suverénně kralují. Před sto lety se přes Atlantik podobně valilo americké zboží, zosobněné fordkami ikonického modelu T.
Přitom za vynálezce automobilu platili Němci Carl Benz a Gottlieb Daimler, jejichž benzínové samohyby se poprvé rozjely v roce 1886. Jenže Němcům zjevně chyběla fantazie i odvaha, soustředili se na technické vychytávky, ale nikdo z nich nedomyslel obrovský potenciál „kočárů bez koní“. Podobně zkostnatěle uvažovala i průmyslová velmoc Velká Británie, lépe se v tomto oboru dařilo tehdy Francii. Ovšem za oceánem se děly věci! V první dekádě 20. století tam vzniklo 485 automobilových značek. V roce 1913 už USA vychrlily 485 000 kusů z celkové světové bilance 606 124 vozidel.
Lví podíl na tom měl samorost Henry Ford. Vyrůstal na farmě v Michiganu, ovšem od dětství tíhl k mechanice. Pracoval pro Thomase Alvu Edisona, svůj celoživotní vzor a později blízkého přítele. V kůlně za domem postavil Ford v roce 1896 své první auto, ale dlouho se nedokázal prosadit. Opakovaně se rozhádal se společníky v podnikání. Tvrdohlavě trval na tom, že auta zpřístupní nejširším masám, přitom je vyrobí z kvalitních materiálů a zajistí, aby byla snadno i levně opravitelná. Motoristé do té doby byli rukojmí mechaniků a drahých servisů.
SLUŽBA VEŘEJNOSTI
Před 120 lety, 16. června 1903, Henry Ford konečně zakotvil ve Ford Motor Company, ovšem plně ji ovládl až o dvě dekády později, už jako největší automobilku světa. Ford měl vizi služby veřejnosti. Zní to pateticky, ale stejně jako později jeho „žáci“ Baťa nebo třeba Musk skutečně chtěl měnit svět k lepšímu. Odvahou, zarputilostí, poctivou prací. Tím, že jeho výrobky zbaví lidi i zvířata dřiny v dopravě a zemědělství, jim umožní trávit více času v přírodě a na čerstvém vzduchu, který Ford považoval za nejlepší lék. V jeho případě nezůstalo jen u patetických proklamací.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
