nahoru

Královna Los Angeles a Batman. Podivný příběh sexuálního otroka z podkroví a náruživé paničky

Jiří Holubec 9. prosince 2022 • 10:00
Královna Los Angeles a Batman. Podivný příběh sexuálního otroka z podkroví a náruživé paničky
foto: wikimedia Commons

Když hlídka losangeleské policie přijížděla k vile s výhledem na Sunset Boulevard, nevěděla ještě, že se stane účastníkem příběhu, který bude součástí dějin kriminalistiky i popkultury. Tím méně mohli policisté tušit, že do něj vstupují na začátku třetího dějství a že na jeho rozuzlení budou muset všichni protagonisté ještě osm let čekat.

Policejní hlídku přivolali do čtvrti obývané bohatými průmyslníky sousedé manželů Oesterreichových. Psal se rok 1922, začínala éra Hollywoodu a do Los Angeles se stahovali dobrodruzi z celé Ameriky. Když se z domu majitele textilní továrny ozvaly uprostřed noci tři výstřely, obávali se obyvatelé luxusní komunity nejhoršího. Jejich obavy se potvrdily. Když nikdo nereagoval na zvonění, vrazila hlídka do domu a našla Williama Oesterreicha. Ležel v tratolišti krve s prostřelenou hlavou a dvěma kulkami v hrudi. 

Vedeni tlumeným bušením vyběhli policisté do patra a otevřeli šatní skříň, odkud se vypotácela domácí paní. Éterická čtyřicátnice s blond kudrlinami a zasněnýma očima jménem Walburga, kterou ale všichni znali jako Dolly. Překotně začala na policisty chrlit podivnou historku o lupičích, kteří vtrhli do domu, zastřelili manžela a ji samou zamkli ve skříni, kam právě ukládala drahocenný kožich. Její zmatené vyprávění v policistech začalo budit podezření. Hlavně proto, že nedokázala vysvětlit, proč v domě nechybí žádné cennosti. Jelikož ale detektivové nepřišli na to, jak se čerstvá vdova dokázala sama zamknout do skříně, vyšetřování nakonec odložili. Uplynulo dalších osm let, než případ znovu ožil a odhalil bizarní tajemství.

Milostný čtyřúhelník

Jak to v podobných případech bývá, i tady hrála osudovou roli žárlivost. Ne tedy žárlivost Dolly, ale jejího milence jménem Roy Klumb. Ten jednoho dne roku 1930 zjistil, že veselá vdova nesdílí lože jen s ním, ale i s advokátem, který ji během vyšetřování manželovy vraždy zastupoval. Zhrzený milenec se vydal na policii a oznámil, že mu Dolly krátce po tragické noci dala do úschovy pistoli a požádala ho, aby se jí zbavil. V ten okamžik už bylo důkazů příliš a Dolly putovala do vazby. 

Herman Shapiro, právník a milenec v jedné osobě, se za ní okamžitě vydal, odhodlán vysekat svou dámu i z těchto nesnází. Ta se mu ovšem oproti očekávání nevrhla do náručí. Místo toho se mu šeptem svěřila, že v podkroví jejího domu žije tajně její nevlastní bratr a že už jistě strádá hladem a opuštěností. Zmatený Shapiro se vydal do domu, kde v šatně opravdu našel skrytý poklop vedoucí do podkroví. Po dlouhém bušení se dvířka otevřela a vykoukl z nich bledý mužík, který se prohlásil za dalšího milence paní Dolly, a navíc tvrdil, že v jejím podkroví žije již sedmnáct let.

Půl života v podkroví

Když Otto Sanhuber Dolly poprvé spatřil, pracoval jako opravář šicích strojů v textilce v Milwaukee. Bylo mu sedmnáct let a tehdy třiatřicetiletá žena jeho zaměstnavatele mu přišla otevřít oblečená pouze do punčoch a průhledného negližé. Mladík se do náruživé paničky zcela pochopitelně zamiloval až po uši a trávil u ní celé dny. Jeho návštěvy nemohly ujít zvídavým sousedům, kteří ne úplně věřili historkám, že mládenec je Dollyin nevlastní bratr. Svízelnou situaci Dolly vyřešila se svéráznou vynalézavostí, která jí evidentně byla vlastní. Milence nastěhovala do maličké komůrky na půdě. Dny trávil s domácí paní, které střídavě pomáhal s domácími pracemi a obšťastňoval ji na lůžku (prý i osmkrát denně). Večer se pak před návratem manžela uchýlil do podkroví, kde si při svíčce četl a psal brakové romány plné dobrodružství a erotiky. 

Když Ottu vyslýchali policisté, prohlásil prý, že si ho Dolly držela jako „sexuálního otroka“. O tom, nakolik bylo otroctví dobrovolné, je možné polemizovat. Nejenomže z něj nikdy neutekl, ale dokonce souhlasil, že v něm bude pokračovat i v jiném městě a v daleko horších podmínkách. Po pěti letech nezvyklého soužití se totiž v roce 1918 manželé Oesterreichovi stěhovali do Los Angeles, kde byly domy s pochozí půdou velkou vzácností. Dolly nakonec dokázala manžela vmanipulovat do koupě jednoho z nich, ale Ottův životní prostor se i tak drasticky zmenšil a namísto pokojíku teď připomínal spíše rakev. Přesto se do něj ještě před příjezdem nových majitelů nastěhoval a strávil v něm dalších dvanáct let. Mohlo by to být i déle, nebýt jedné osudné hádky.

Výstřely za horké noci

Zatímco si Dolly užívala života bohaté paničky, její manžel se čím dál tím více utápěl v depresích a alkoholismu. Jedné horké srpnové noci se pár vrátil domů už rozhádaný a konflikt postupně nabýval na intenzitě i hlasitosti. Když už málem došlo na fyzické násilí, zjevil se ve dveřích pokoje hrdinný kavalír Otto Sanhuber s dvěma pistolemi v rukou. Když v něm Oesterreich poznal bývalého zaměstnance, spojil si dvě a dvě dohromady a vrhl se na něj. V nastalém souboji padl výstřel, pak druhý a třetí. Když vše utichlo, oba milenci narychlo vymysleli historku o přepadení, Otto zamkl Dolly do skříně a vrátil se na dalších osm let do své podkrovní rakve.

Královna je nevinná

Když se celý podivný příběh provalil, naplnil první stránky novin po celých Spojených státech. Otto dostal přezdívku Bat Man (což tenkrát ještě nebylo cool), Dolly novináři vykreslovali jako femme fatale s neukojitelným sexuálním apetitem a svět dychtivě čekal, jaké rozuzlení přinese soud. Oba milenci se ale trestu vyhnuli. Otto Sanhuber byl sice usvědčen z neúmyslného zabití, ale jelikož mezitím uplynula promlčecí doba, byl propuštěn a dožil zbytek života v Kanadě jako Walter Klein. Soud s Dolly skončil patem, když se porota nemohla shodnout na její vině či nevině. V roce 1936 bylo obvinění staženo a bohatá vdova žila v LA šťastně a spokojeně až do své smrti v hezkých 81 letech. Na její příběh se nezapomnělo. Stal se námětem mnoha románů, tří celovečerních filmů a jí samé vynesl přezdívku Královna Los Angeles.

Jiří Holubec




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.