31. července 1945 v ústeckých ulicích - lidé sledují převoz raněných z Krásného Března
Nálada v Sudetech nebyla po válce přívětivá vůči Němcům, Ústí i další města hlídala Rudá armáda i Revoluční gardy
Národní bezpečnost se měla starat o pořádek ve městě
Následky výbuchu byly otřesné
Průvod I. pohotovostního pluku Národní bezpečnosti ulicemi Ústí nad Labem, 29. 7. 1945
18
Fotogalerie

Výbuch v muničáku Čechy rozzuřil: Němce naházeli do Labe, některé zastřelili nebo ukamenovali

Období po druhé světové válce bylo v českých zemích, obzvláště v pohraničí, dost divoké. Nenávist vůči Němcům byla pochopitelně všudypřítomná a o incidenty, které končily smrtí znepřáteleného národa nebyla nouze. Svou brutalitou ale vystupuje konflikt, který se odehrál v červenci 1945 v Ústí nad Labem, kde zemřelo v jediný den několik desítek Němců. A za vše mohla patrně jen neopatrná manipulace s municí v místním skladě...

Nálada proti Němcům byla obzvlášť hořká v Ústí nad Labem. Zde byly urychleně odstraněny nápisy v němčině, domy vlastněné Čechoslováky byly označeny vlajkou a Němcům bylo nařízeno nosit na levém rukávu ve výši lokte bílou pásku. To z nich dělalo až příliš snadný cíl. Mezi Němci a ostatními místními obyvateli docházelo často k potyčkám, čemuž napřidala ani přítomnost Revolučních gard, které ovšem škodily často i Čechům.

Internační tábory pro Němce také často znamenaly jistou smrti - v táboře Skřivánčí pole zemřelo do konce roku 286 osob, z toho asi 160 na tyfus a úplavici. V červenci zde zastřelili čtyři Němce, které náhodně zatkli a obvinili z vraždy vojáků Rudé armády. V úmrtních listech stálo, že se zajatci pokusili utéct...

To nejhorší se ale odehrálo 31. července. Odpoledne došlo k masivnímu výbuchu v továrně v Krásném Březně, která sloužila jako muniční sklad. Exploze pokračovaly až do večera. A s nimi se vystupňovalo i násilí proti Němcům. Na mostě přes Labe vše vyeskalovalo a Češi začali házet přítomné Němce do řeky. Neváhali do vody shodit i ženu s miminkem v kočárku! Němce, kteří šplhali nahoru po konstrukci stříleli i vojáci. Na dnešním Mírovém náměstí házeli Němce pro změnu do požární nádrže a mnoho z nich ukamenovali.

Situaci zhoršilo ještě vyjádření ministrů Ludvíka Svobody a Václava Noska, kteří tvrdili, že výbuch v muničním skladu byl sabotáží nacistické podzemní organizace Werwolf, což ovšem nebyla pravda. Šlo s největší pravděpodobností o prostou špatnou manipulaci s velmi nebezpečnými výbušninami. Během jediného dne zemřelo asi 80 lidí, 250 dalších bylo ošetřeno v místních zdravotnických zařízeních.