nahoru

Nejdřív Lidice, pak i Ležáky: Němci pozorovali hořící obec a opíjeli se, místní odboj vyvraždili do posledního

mc 24. června 2022 • 10:00

Období heydrichiády patří bezesporu k jedněm z nejsmutnějších v naší historii. Za atentát na zastupujícího říšského protektora zaplatily stovky lidí životem, valná většina z nich neměla s Heydrichovou smrtí nic společného - zejména maličké děti, které se nacisté nezdráhali bez rozmyslu zplynovat. Vyhlazení Ležáků v červnu 1942 přežily pouze dvě místní dívky, které jako blonďatí andílci skončily na převýchově u německých rodin. A Němci vinní smrtí jejich rodičů a sousedů se nad zkázou, kterou způsobili, dobře bavili s fotoaparáty a alkoholem.

Když se v půlce června 1942 na pražském gestapu rozpovídal Karel Čurda o odboji, nikdo z těch, které zradil, nemohl tušit, jak krutý osud je čeká. Nacisté vypátrali další osoby, které podrobili krutým výslechům - postupně se dostali na stopu parašutistů, kteří měli na svědomí smrt Reinharda Heydricha, objevili ale i síť odbojářů na Pardubicku. V obci Ležáky se ukrývali výsadkáři Silver A a s nimi i vysílačka Libuše.

Gestapo pozatýkalo několik lidí, ležácký mlynář podlehl brutálnímu mučení a prozradil fakt, že o parašutistech ví celá obec. Tím jim podepsal rozsudek smrti. Ráno 24. června gestapo, policejní pluk a četnictvo obklíčili obec, zatkli všechny přítomné a spolu z dětmi, které odvedli ze skutečské školy, je odvezli do pardubické vily Zámeček, která byla nechvalně proslulá tím, že zde nacisté popravují své vězně.

To čekalo i ležácké obyvatelstvo. Večer je gestapo postřílelo. Smutný osud čekal i osm budov a mlýn v obci. Němci domy prohledali, nakradli co mohli a domy do jednoho podpálili. S kapsami a tlumoky plnými cenností, ale i králíků a slepic, pak sledovali své dílo zkázy a připíjeli si na zdraví.

Z celé vesnice přežily pouze dvě dívenky - Jarmila a Marie Šťulíkovy, které byly poslány na převýchovu. Jarmila skončila v rodině zemědělského inženýra Rudolfa Paetla, který už vychovával dvě dcery. Marii umístili do rodiny německého úředníka v Poznani. Obě dívky válku přežily a po jejím konci se vrátily do Československa, kde se o ně postaral jejich děda František Pelikán, který přežil pobyt v Buchenwaldu.

Jejich maminka Marie už takové štěstí neměla. Přežila vyvraždění lidí z Ležáků, skončila ale v Osvětimi, kde v roce 1943 zemřela. V době zatčení byla těhotná, dítě nebylo nikdy nalezeno...

mc




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.