Auta ze slavných atentátů: Co se stalo s Heydrichovým mercedesem nebo Kennedyho Lincolnem

Gräf und Stift Double Phaeton z roku 1910, v němž byl zabit František Ferdinand • Foto wikimedia Commons

Ne každý na začátku autu jako módnímu výstřelku propadl. Takový rakousko-uherský císař František Josef I. automobil odmítal a jeho luxusu si užil pouze jednou v životě, a to při návštěvě britského krále Edvarda VII. To jeho synovec a následník trůnu František Ferdinand d’Este tak zpátečnický nebyl. A jak to dopadlo, víme.   

Auto, které stálo na začátku první světové války, zkonstruovali dva bratři z Vídně, kteří se původně věnovali výrobě cyklistických kol. Vůz značky Gräf und Stift převzal roku 1910 hrabě Franz von Harrach, ten ho následně zapůjčil arcivévodovi. V Sarajevu se stalo přímým svědkem atentátu na následníka trůnu. Bezprostředně po události bylo vlakem převezeno do Vídně, kde skončilo v muzeu. Tam přežilo obě světové války a dnes patří mezi nejnavštěvovanější exponáty.

Poškozený vůz Mercedes-Benz Reinharda Heydricha na místě činu • Foto wikimedia Commons

Asi každý známe příběh, kdy Gabčík s Kubišem spáchají atentát na nenáviděného říšského protektora. Najít ale správný vůz je pořádná fuška. Přichází zaručené informace, že Mercedes Benz 320 Cabriolet B stojí v Dánsku. Jiný je prý v Bavorsku.  Další se našel v české stodole. Možných Heydrichových mercedesů je u nás i ve světě víc. Ale víme, který je ten pravý? A jak to poznat? To se dozvíte v aktuálním vydání Reflexu nebo zde.

Generál Charles de Gaulle ve svém oblíbeném Citroënu DS 19 • Foto wikimedia Commons

Téměř dvoumetrový francouzský prezident miloval svou vlast a dokazoval to i na silnicích. Nedal dopustit na svůj Citroën DS 19 přezdívaný Bohyně. Lásku ještě více prohloubil incident z 22. srpna 1962, kdy se vydal se svou manželkou na letiště. Po cestě vládní kolonu přepadli členové militantní skupiny, která prezidentovi neodpustila ztrátu Alžírska. Při útoku padlo na 140 výstřelů a zemřeli dva bodyguardi. Citroën měl sice propálené všechny pneumatiky, ale řidič díky dobrému odpružení zvládl z místa ujet. Prezident měl bezpochyby štěstí, rád ale poukazoval, že velkou roli hrálo i milované auto, kterému zůstal věrný do konce života. Dnes je k vidění ve městě Lille, kde je de Gaulleovi věnované celé muzeum.

Chevrolet Bel Air diktátora Trujilla • Foto Profimedia

Prezident a diktátor v jednom. Obyvatelé Dominikánské republiky úpí pod Trujillem až do 30. května 1961. Během téměř 30 let u moci pozabíjel na 50 000 lidí, většinou politických odpůrců. Jeho modrý Chevrolet Bel Air přepadnou té noci neznámí útočníci a zasypou auto kulkami. V těle diktátora jich najdou sedm. Vůz skončí v hlavním městě, kde je později sešrotován.

JFK s manželkou pár sekund před smrtí • Foto wikimedia Commons

Americký státník sahá při osudné návštěvě Dallasu po nablýskaném Lincolnu Continental. Jeho tehdejší pořizovací cena dosahuje 200 tisíc dolarů. Tmavomodrý bourák s přídomkem X-100 patří do prezidentské garáže od roku 1961 a po smrti Kennedyho okamžitě míří do Washingtonu, kde se stává jedním z klíčových důkazů. Po vyšetřování převezou automobil do dílny a jsou na něj instalovány další bezpečnostní prvky. 

Překvapivě se vrací do flotily aut amerického státníka. V říjnu 1964 v něm například jede Lyndon B. Johnson, s vozem ale není spokojen a nechá ho přestříkat na černou barvu. Sahá po něm třeba i Richard Nixon či Jimmy Carter. Majestátní Lincoln míří do důchodu v roce 1977, od té chvíle má své stálé místo v detroitském Technickém muzeu Henryho Forda. 

Papežský Fiat Campagnola Jana Pavla II. • Foto wikimedia Commons

Papež Jan Pavel II. obdržel v roce 1980 od automobilky Fiat zbrusu nový džíp. Model Campagnola sliboval komfort a spolehlivost. Jenže v roli papamobilu vydržel pouhý jeden rok. V květnu 1981 se totiž Svatý otec stal terčem atentátu. Ten naštěstí přežil, ale automobily pro hlavu katolické církve musely projít razantní změnou. Vatikán dal hlavy dohromady s Mercedesem a po zotavení brázdil Jan Pavel II. ulice vozem se stříbrnou třícípou hvězdou a hlavně s neprůstřelnými skly. Osudový Fiat dnes poklidně dřímá ve Vatikánském muzeu.

Vystavené trosky jednoho z vozů po atentátu na soudce Falconeho • Foto wikimedia Commons

Italský prokurátor chtěl vyčistit svou zemi od mafiánů, kvůli tomu si vysloužil speciální zacházení. Krátce před šestou večerní 23. května 1992 přiletěl do Palerma. Usedl za volant bílého Fiatu Croma a v doprovodu dalších dvou vozů vyrazil na cestu do města. Když dojel k odbočce na Capaci, zazněla obrovská exploze. Výbuch bomby umístěné pod dálnicí zabil Falconeho, jeho ženu Francescu a tři bodyguardyq¹q11. Jeden z vozů byl zachován a různě vystavován, aby lidé nezapomněli na to, co dělá mafie. Naposledy byly trosky vozu k vidění v březnu 2022 v italském Terstu.