Nikdo nevypadal na festivalových snídaních v hotelu Thermal odpočatěji. Nikdo nevyprávěl vtipnější historky. Nikdo nebyl elegantnější. A nikoho také uctivě a radostně nezdravilo víc zahraničních filmařů i novinářů. Eva Zaoralová. Po její smrti se na sociálních sítích objevily desítky emotivních vzpomínek těch, kteří s ní měli šanci spolupracovat. Není divu: svým přirozeným mentorským talentem zásadně ovlivnila několik generací filmových novinářů i festivalových dramaturgů.
Pracovala intenzívně i přes své „různé“ narozeniny, jak říkávala. Naposledy byla v karlovarském hotelu Thermal k vidění v předkoronavirovém roce 2019.
Její vyprávění o filmech jsme si předávali jako rodinné stříbro.
Třeba: Silnice od Federika Felliniho. „Od chvíle, kdy jsem koncem padesátých let Silnici viděla na studentské projekci v Klimentské ulici, stala se ze mě velká Felliniho obdivovatelka. Příběh Gelsominy a Zampana mě tak zasáhl, že už jsem se nedokázala dívat na další film, který byl ještě na programu. Napsala jsem pak Fellinimu dopis, jak moc mě jeho snímek dojal. Nebyl tehdy ještě tak slavný, a tak mi odpověděl, ať ho v Itálii navštívím. Nikdy k tomu však nedošlo a zpětně toho nelituji. Géniové bývají v soukromí často jiní, než si je představujeme…“
Silnici z roku 1954 mít ráda nikdy nepřestala, v roce 2012 si její projekci osobně uvedla ve Velkém sále Thermalu. Byl to tehdy zážitek pro všechny zúčastněné.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
