nahoru

Ambiciózní žena zastíněná úspěšným manželem. Livia Klausová, rodačka z Bratislavy, v roli české první dámy

Šimon Kadeřávek 7. června 2021 • 12:40
Ambiciózní žena zastíněná úspěšným manželem. Livia Klausová, rodačka z Bratislavy, v roli české první dámy
foto: čtk

Když 28. února 2003 proběhlo třetí kolo prezidentských voleb, Česká republika získala třetí první dámu v samostatné historii. Livia Klausová byla a stále je noblesní ženou, která se částečně nachází ve stínu svého manžela. Z hlediska historie bychom ji mohli přirovnat k Haně Benešové, ta byla podobně jako Livia manželovou oporou.

Jak je zřejmé z titulku, Livia Klausová se narodila jako Livia Mištinová v Bratislavě roku 1943. Její otec byl Štefan Miština. Právník, který dle dostupných dokumentů pracoval ve službách klerofašistického Slovenského štátu. Podílel se na konfiskaci židovského majetku. Lidové noviny zjistily, že v úřednických řadách působil už od roku 1940.

Z Bratislavy do Prahy

Po konci války se celá rodina přestěhovala do Prahy, kde její otec změnil kabát. Nejdříve sympatizoval s Demokratickou stranou, po zralé úvaze vstoupil v únorových dnech do Komunistické strany. Maminka pro změnu pracovala jako učitelka, vedla svých pět dětí k tomu, aby pilně studovaly, což se v případě Livie vyplnilo.

Začátkem 60. let nastoupila na obchodní fakultu pražské VŠE, rodina se musela po předčasném skonu otce uskromnit. Všech pět dětí ale studovalo vysoké školy. Livia měla specializaci na zahraniční obchod, na chodbách žižkovské ekonomky narazila na druháka Václava. O pohledného mladíka měly spolužačky zájem, Klaus si ale vybral Livii.

Na univerzitě odpromovala v roce 1966, v uvolněné atmosféře pražského jara působila krátce na vysoké škole v Lucemburku. Následně začala pracovat v Ekonomickém ústavu ČSAV, tam vydržela s krátkými pauzami až do 90. let. Před příjezdem sovětských vojsk proběhla svatba a Livia Mištinová se stala Livií Klausovou. Rok po svatbě se mladému páru narodil syn Václav.

Ekonomický Romeo a Julie

Klausům se změnil život, oba měli za sebou zahraniční stáže. Po okupaci musel Václav Klaus odejít z Ekonomického ústavu ČSAV, na vině měly být politické důvody. On získal místo v bance, zatímco jeho manželka zůstala na mateřské. Po návratu do práce se věnovala kariéře, odmítla vstoupit do KSČ, což částečně její rozlet zastavilo.

Sametová revoluce zastihla pár v bytě 3+1 na Proseku, jak Klaus často v rozhovorech říkal. Jeho manželka pracovala v Ekonomickém ústavu ČSAV. Psala knihy a věnovala se vědecké činnosti. Zároveň se zabývala transformací československé ekonomiky po pádu komunismu. V 90. letech zasedala v několika dozorčích radách.

Její manžel mezitím budoval politickou kariéru, v té mu byla neochvějnou oporou. Bránila ho před slovními útoky odpůrců, za zmínku stojí její energické vystoupení na shromáždění ODS v roce 1997 poté, co padla vláda jejího manžela. Až do prosince 2002 žila normálním životem, poté se Václav Klaus stal prezidentem a z ní byla první dáma.

Hana Benešová 2.0

Musela se částečně vzdát svého soukromí, nicméně přesně věděla, jak se má jako manželka prezidenta chovat. Uměla zachovat dekorum i vést konverzace v cizích jazycích. Nenechala se strhnout ani různými kauzami a nikdy nešla proti Klausovi, jak svému muži říká. V pozici první dámy vydržela deset let.

Po politické kariéře jejího muže se i ona vrhla na tu svou. Na konci července 2013 byla jmenována velvyslankyní na Slovensku. Ve funkci vydržela do března 2018, kdy na vlastní žádost diplomatickou dráhu opustila.

Livia Klausová vykonávala roli první dámy svědomitě a se vší noblesou. Věnovala se i některým dobročinným projektům, je například patronkou Registru dárců kostní dřeně. Nicméně její odkaz je stále ve stínu Václava Klause a Liviin význam bude doceněn až časem, podobně jako tomu bylo u Hany Benešové.

Livia Klausová zavzpomínala na první dámu Hanu BenešovouVIDEO Jakub Tomek, Lukáš Červený

Šimon Kadeřávek




Diskuse ke článku