nahoru

Nacismus a náboženství: Chtěl Hitler unést Pia XII., jednoho z nejkritizovanějších papežů novověku?

Jan Studnička 27. května 2021 • 18:20
Nacismus a náboženství: Chtěl Hitler unést Pia XII., jednoho z nejkritizovanějších papežů novověku?
foto: Wikimedia commons

Třetí říše je tak opletena mýty a legendami, že by vás ani nepřekvapilo, kdybyste se dozvěděli, že SS mělo divizi, která se snažila proklít lízátka a pak je v bombardérech shazovat na Londýn. S únosem papeže je to podobně jako se všemi těmi kopími osudu, vesmírnými stanicemi a portály do pekel. Jenže u únosu papeže existuje šance, že to mohla být pravda. 

Vztah nacistického Německa k nejrůznějším náboženstvím byl vždycky stejně vykloubený a vyšinutý jako Třetí říše samotná. Vztah nácků k židům je všeobecně znám, ale ani křesťané to neměli pod podrážkou nacistického režimu úplně jednoduché. Církev s NSDAP se navzájem viděli jako přirození nepřátelé a jejich vztahy byly eufemisticky řečeno velmi chladné.

Vnitřní parta kolem Hitlera neměla křesťanství ráda, Reich si jel svoje vlastní náboženství, takzvané Německé hnutí za víru, což byla kombinace pohanství, okultismu a esoteriky. Himmler na tomhle základě postavil celou kulturu SS. Křesťané byli tolerováni, zvlášť v podivné nacistické variaci, která odmítla jeho židovský základ a vyobrazovala Ježíše jako árijce. 

Vatikán je zase už řadu desítek let vystaven kritice za to, že s nacisty „kolaboroval”, realita je ale spíš taková, že si papež Pius XII. svou oficiální neutralitou nechal aspoň nějaký diplomatický manévrovací prostor, který mu umožnil nehodit všechny katolíky na okupovaných území přes palubu. Reálně ale neutrální nebyl, v zákulisí se snažil pomoci Spojencům, jak jen to bylo možné. Dokonce papež podpořil Spojené státy v jejich spolupráci se Sovětským svazem, úhlavním nepřítelem církve. Vatikán totiž jinak vnímal komunismus ze svého pohledu jako nebezpečnější věc než celý nacismus. A měl k tomu důvod. 

Hitler s Piem tedy nebyli zrovna kámoši. A v roce 1943 to vypadalo, že se jejich vztahy ještě o trochu zhorší. 

Máme papeže!

Historie je vždycky o trochu zajímavější se všemi svými mýty a legendami. Ostatně proto je lidé do historie přidávají, protože má ta věda pak trochu víc šťávy. Tohle je jeden z těch případů. Historici se dodnes přou o to, jestli se tahle operace skutečně měla uskutečnit nebo ne. Ti, kteří tvrdí, že ano (hlavně John Cornwell a Dan Kurzman), vycházejí většinou z přímých, ale nepříliš důvěryhodných zdrojů. Střízlivější a konzervativnější historikové poukazují na zjevnou neuvěřitelnost, nepraktičnost celé akce a hromadu vnitřních rozporů. Na druhou stranu! Nechali se náckové někdy zastavit tím, že jsou jejich plány nelogické, monstrózní a často nefunkční? Ne.

Náš možná fiktivní příběh začíná a končí u obergruppeführera SS Karla Wolffa. Wolff byl vysoce postavený nacista, jedním z nejbližších lidí Heinricha Himmlera, generál zbraní SS, ale hlavně to byl ten Němec, který kontroloval Mussoliniho vládu v Saló. To byl ten zoufalý pokus italských fašistů tvářit se, že mají stát, i když polovinu země už ovládali Američané. 

Stejně jako se uměl Wolff prosadit za války, uměl se prezentovat i po válce, takže v Norimberku sloužil jako svědek obžaloby a mimo jiné tvrdil, že po něm Adolf Hitler osobně chtěl, aby s ozbrojenými jednotkami zabral Vatikán a unesl papeže i celou kurii. V jedné verzi únosu měli přibrat i italskou královskou rodinu. Wolff měl údajně rozkaz ignorovat, papeže varovat, a dokonce plán vykecat italským fašistům, které celý podnik pěkně namíchl.

Hlavně tedy proto, že podle některých Wolffových výpovědí měl být celý plán hozen na krk jim. Operace měla proběhnout následovně. Jakože Italové unesou papeže a následně ho zachrání speciální německá jednotka. Té bude Pius tak vděčný, že bude hrát podle pravidel. Z Němci hlídané pevnosti ve Švábsku. Kdyby nehrál, měl být při operaci nešťastně zastřelen vězniteli. 

A kde je to napsané?

Problém je, že k téhle operaci neexistuje vůbec žádná dokumentace. Ani z novin, kterým měl dát Wolff echo, ani ve Vatikánu ani v Berlíně. Jediným opravdovým primárním zdrojem je tady sám Karl Wolff. Historik John Cornwell měl údajně najít zmínku v zapečetěných vatikánských archivech, ale jeho kritici tvrdí, že pochybují o tom, jestli Cornwell vůbec někdy ve vatikánských archivech byl. 

Hlavně se ale historici ptají, co by tím měl Hitler získat? Odpověď totiž zní: nic. Ať už se na operaci díváte z kteréhokoli úhlu, nemohla Německu ve válce nijak pomoci, spíš naopak. Jenže tady se bavíme o Adolfu Hitlerovi, osobě, která dala na železnicích prioritu transportům do vyhlazovacích táborů a aktivně tak sabotovala boje na východní frontě. 

U Hitlera člověk nikdy neví.

Adolf HitlerVIDEO Mall.tv

Jan Studnička


Klíčová slova: hitler, papež, historie, nacismus



Diskuse ke článku