nahoru

První ideová revoluce v Sovětském svazu. Před 70 lety padl kult Stalina

Šimon Kadeřávek14. února 2021 • 14:00
První ideová revoluce v Sovětském svazu. Před 70 lety padl kult Stalina
foto: ČTK

Jedna z největších akcí komunistického světa odstartovala připomenutím zemřelých soudruhů. Na XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, který začal v dopoledních hodinách 14. února 1956, zaznělo jméno Josifa Vissarionoviče Stalina či Klementa Gottwald. Akce se však zapsala do učebnic dějepisu díky tzv. tajnému projevu generálního tajemníka Nikity Chruščova.

Sám Chruščov, tou dobou nejmocnější komunista světa, zahájil sjezd vzpomínkou na zemřelé soudruhy. Mezi nimi nechyběl ani československý prezident Klement Gottwald. Úvodní slovo ocenili posluchači potleskem ve stoje. Dále zaznívaly různé proslovy, ve kterých se řešily palčivé problémy Sovětského svazu. Sjezd by možná nevešel do historie, kdyby si předposlední den nevzal slovo znovu Nikita Chruščov.

Stalin byl dobrý, ale…

Slova slyšel pouze úzký okruhu posluchačů, delegáti z ostatních zemí museli dokonce opustit sál. V dopoledních hodinách mluvil generální tajemník o tom, že zdůrazňování činů jedince může mít škodlivé následky. Poukázal na to, že takové zveličování může vést až k zbožšťování či jakési nadpřirozenosti jedince. To mělo proběhnout v souvislosti s Josifem Vissarionovičem Stalinem. Chruščov označil takové chování za budování kultu osobnosti.

Projev byl namířen proti Stalinovi, toho sice spatřoval jako pevného a dobrého vůdce, pouze do určité doby. Oním podstatným zlomem se stal rok 1934, kdy byl za záhadných okolností zavražděn leningradský funkcionář Sergej Kirov, v té době měl mít větší popularitu než sám Stalin. Generální tajemník se měl podílet na jeho smrti. Vražda paradoxně vyvolala stranické čistky, při kterých se Stalin zbavil všech svých odpůrců. Během tzv. moskevských procesů skončil na popravišti Lev Kameněv, Grigorij Zinověv či Nikolaj Bucharin.

„KSSS byla po roce 1934 Stalinovou obětí,“ nechal se slyšet Chruščov. K vykreslení Stalina použil mocné argumenty, dopisy samotného Lenina, který před Stalinem varoval. Po konci projevu delegáti rozpačitě zatleskali, měli o čem přemýšlet, protože Chruščov právě odsoudil kult osobnosti Josifa Vissarionoviče Stalina. Někteří nový pohled přijali, jiní zase odmítali, typickým odpůrcem se stali zástupci Albánie. Komunistický vůdce Enver Hodža byl věrný stalinismu až do osmdesátých let.

Šťastná náhoda

Nicméně útržky z proslovu se dostaly i k dalším straníkům, jeden například skončil v kanceláři tajemníka polské vládnoucí strany. Po sjezdu, který skončil 26. února 1956, zbystřily západní státy, v Sovětském svazu se něco dělo, ale nikdo neměl nic hmatatelného.

Na scéně se objevil Wiktor Grajewski, polský novinář, který se stýkal se sekretářkou ze zmíněné kanceláře. Poté, co dokument náhodou uviděl, chytil šanci za pačesy a zanesl brožuru na izraelské velvyslanectví, tam zaměstnanci zřídili kopie a Grajewski vrátil projev zpět. Uprostřed dubna 1956 doputoval „tajný“ projev do Izraele, později se dostal dokonce až k šéfovi CIA. V červenci se objevil na stránkách The New York Times.

V Československu ticho po pěšině

Kritika kultu osobnosti způsobila v politických sférách Sovětského svazu poprask. Jak se ke všemu postavili českoslovenští soudruzi? V tuzemsku si totiž svůj kult rozvíjel Klement Gottwald, byly po něm pojmenovávány ulice, nádraží či náměstí. Udílel se například Řád Klementa Gottwalda, získal ho dokonce i sám Gottwald. Tělo prvního komunistického prezidenta bylo po vzoru Lenina  nabalzamováno a téměř deset let vystavováno na pražském Vítkově.

Na XI. sjezdu KSČ, který proběhl v červnu 1958, se o odsouzení zločinů Josifa Vissarionoviče Stalina příliš nemluvilo. Diskuse probíhala nad méně závažnými tématy. O čtyři roky později se delegáti palčivému tématu nevyhnuli. Byla dokonce jmenována Kolderova komise, která měla provádět revizi rozsudků z 50. let. To byl jednoznačný impulz k přiznání, že Gottwaldova cesta nebyla křišťálově čistá. To ostatně dokládá i spálení a pohřbení jeho mrtvoly.

Tajný projev vyvolal ve Východním bloku rozpaky, v Polsku či Maďarsku započala povstání. V konzervativnějších státech vládl klid, v Československu tomu napomohla osobnost Klementa Gottwalda, pro něhož byl Stalin velkým vzorem, a který zemřel několik dní po svém idolovi.

Šimon Kadeřávek




Diskuse ke článku