nahoru

Setkání s Hitlerem a pronacistické vysílání. Cestu britského kolaboranta ukončila šibenice

Šimon Kadeřávek 19. prosince 2020 • 12:40
John Amery
John Amery
• foto: 
Wikipedia.org

V zemích, které okupoval Adolf Hitler, podporovalo režim desítky pronacisticky smýšlejících lidí. Ve Francii vznikl vazalský režim v čele s maršálem Pétainem, v Norsku pro změnu vůdci pochleboval Vidkun Quisling. Případ Angličana Johna Ameryho je svým způsobem ojedinělý. Mladík chtěl vystoupit ze stínu otce, což se mu nakonec podařilo. Po koketování s nacismem byl 19. prosince 1945 britskou vládou popraven.

Narodil se do rodiny Lea Ameryho, který působil jako poslanec za Konzervativní stranu. Zajímavostí je, že Johnova babička pocházela z Maďarska, měla rovněž židovské kořeny. John Amery prožil dětství v Londýně, nenavštěvoval žádnou ze státních škol, byl vyučován v domácím prostředí. Už tehdy jeho lektoři hovořili o tom, že mladík je těžko zvládnutelný.

Romantické setkání v Paříži

Po zmařených pokusech o vzdělávání byl poslán do internátní školy Harrow. Tam vydržel pouhý rok, vršily se na něj stížnosti ze stran učitelů i spolubydlících. Všichni se shodovali, že John měl komplexy ze svého úspěšného otce a chtěl ho překonat. V osmnácti začal za přispění rodinných financí podnikat ve filmové produkci. Jeho projekty ale často končily krachem či bankrotem.

O dva roky později se dokonce oženil s prostitutkou, byl čím dál víc závislý na otcových penězích. Ve třicátých letech se začal částečně zajímat o politiku, zaujal jasný antikomunistický postoj. Od tohoto názoru už byl pouhý krůček k nacionálním socialistům, kteří tehdy sílili v Německu. Amery se přestěhoval do Francie, kde znovu zbankrotoval. V Paříži přišlo osudové setkání s Jacquesem Doriotem, čelným představitelem francouzských nacistů.

Amery posléze vykonal cestu, během níž navštívil Itálii, Německo i Rakousko. V závěru se přidal do služeb generála Francisca Franca ve španělské občanské válce. Získal dokonce vyznamenaní, po konfliktu se vrátil zpět do Francie, kde ho zastihla druhá světová válka. Začátek strávil v tzv. vichystickém režimu, chtěl se ale přesunout do Německa.

Brittish Free Corps

Začal rovněž spřádat první plány na britské jednotky, které by sloužily Adolfu Hitlerovi. S tímto návrhem přišel za jedním z francouzských nacistů. Ten mu zajistil odlet do Berlína, kde měl svůj projekt představit německým špičkám. Zaujal dokonce samotného Adolfa Hitlera, se kterým se později setkal. Amery po válce tvrdil, že chtěl především porazit bolševiky a k myšlenkám nacismu se nehlásil.

S Hitlerem se rychle dohodl, že vytvoří Britské legie sv. Jiřího, ty měly být složeny z britských válečných zajatců. Amery vyrazil hledat své muže, ale nesetkal se s úspěchem. Během hledání „svých lidí“ se věnoval rozhlasu. Svými pořady mířil především na britské obyvatele, snažil se je přesvědčit, aby bojovali proti komunismu.

Jeho sen o vlastní jednotce zkrachoval na plné čáře, k Amerymu se přidali dva vojáci. Hitler nakonec Ameryho z projektu odvolal a v roce 1943 uskupení přejmenoval na Brittish Free Corps. Britský antikomunista žil nadále v Berlíně, později odcestoval na sever Itálie, kde měl podat pomocnou ruku bortícímu se režimu Benita Mussoliniho.

Odvážný muž kráčející na popravu

Ani tam mu pšenka nekvetla, 25. dubna 1945 byl společně se svou milenkou zajat italskými partyzány. Po prokázání totožnosti odeslali Ameryho do Milána, odkud putoval do Velké Británie. V Londýně odstartovalo soudní divadlo, které nemělo obdoby.

Amery byl obviněn z velezrady, proti tomu vystoupil Ameryho bratr, který se snažil dokázat, že John Amery má španělské občanství, tudíž nemohl zradit Velkou Británii. Do toho se přidal obviněný, jenž poukazoval na to, že ani jednou nezaútočil na svou rodnou zemi. Tvrdil, že je antikomunistou a ne nacistou.

Tribunál došel pomyslnému vyvrcholení 28. listopadu 1945. Během osmiminutového líčení uznal soud Ameryho vinným. Nevzal v potaz tvrzení o jeho špatném duševním stavu. „Ztratil jste právo žít,“ hřímal soudce a poslal kolaboranta na šibenici. Ameryho oběsil kat Albert Pierrepoint, ten později ve svých pamětech přiznal, že Amery byl nejodvážnější muž, kterého pověsil.

Šimon Kadeřávek




Diskuse ke článku