nahoru

Přežila rozpůlení i druhou světovou válku. Před 95 lety byla objevena Věstonická venuše

Šimon Kadeřávek 13. července 2020 • 17:30
Přežila rozpůlení i druhou světovou válku. Před 95 lety byla objevena Věstonická venuše
foto: Profimedia.cz

Jedná se o nejvýznamnější artefakt z období starší doby kamenné. Zhruba deseticentimetrová soška bývá vystavována za přísných bezpečnostních okolností a ojediněle. V Moravském zemském muzeu si mohou návštěvníci prohlédnout pouze její kopii. Soška neznámého autora byla nalezena 13. července 1925.

Příběh započal prakticky po vzniku Československa, tehdy ještě zoolog Karel Absolon čekal na větší objev. Věnoval se především zkoumání hmyzu okolo Sloupských jeskyní. Láska k archeologii propukla až v roce 1918. Jako zlomová se ukázala výstava, jež se zabývala paleolitem. K té se přidal dopis od renomovaného profesora Bayera. Akademik z vídeňské univerzity upozornil Absolona na neprobádanou krajinu okolo Dolních Věstonic.

Archeolog sháněl mecenáše a o několik měsíců později začal průzkum. Absolon se výkopových prací účastnil jen zřídka, mnohem více cestoval a sháněl finance na realizaci svých nápadů. K tomu rovněž pořádal zájezdy novinářů, přednášel na univerzitách či psal články, které se věnovaly právě jeho výzkumům.

Náhodný objev

Začátkem července byla jeho píle odměněna úchvatným nálezem. Absolon měl štěstí v neštěstí, protože v době objevení Věstonické venuše nebyl přítomen. Jako první spatřil pravěkou památku vedoucí výzkumu Emanuel Dania a dělník Josef Seidl. Soška ležela ve zbytcích ohniště, v její blízkosti se nacházely další věci, jako například zvířecí kosti či kamenné nástroje.

Tehdy bezejmenný artefakt byl rozlomen na dva kusy, což je dodnes vidět v oblasti pravého boku. Po očištění a prvotním ošetření se zjistilo, že se jedná o jakousi ženu s povislým poprsím. Dle výzkumů je pravé ňadro menší než levé. Neznámý autor dal důraz na korpulentnost a znázornil i tukové zářezy. Při posledním zkoumání se také zjistilo, že na zadních partiích venuše se tkví otisk prstu zhruba desetiletého dítěte.

Žena krev a mléko

Dalším překvapením byl materiál, ze kterého byla soška zhotovena. Většina podobných děl se tvořila z kamene. Nález z Dolních Věstonic byl ze směsi hlíny a vápence, což archeology překvapilo. Model ženy dostal název podle místa objevení. Z hlediska rozměrů je 11,5 centimetrů vysoká, široká 4,3 centimetrů, o ideálních mírách 90-60-90 se tak může Věstonické venuši jen zdát.

Ihned po nálezu byla umístěna do Moravského zemského muzea, kde vydržela až do druhé světové války. Kvůli obavám z bombardování ji společně s dalšími památkami převezli do mikulovského zámku. Ten sice koncem dubna 1945 vyhořel, ale Věstonická venuše byla zachráněna. Keramická žena, jejíž vznik je datován do období 29 000–25 000 let př. n. l., bývá vystavována ojediněle.

Na začátku 21. století byla stanovena i hodnota sošky. Američtí starožitníci ji vyčíslili na 40 milionů dolarů. Stát Věstonickou venuši zařadil na seznam národních kulturních památek. Duchovní objevitel Karel Absolon zemřel v říjnu roku 1960.

Šimon Kadeřávek




Diskuse ke článku