Mimořádně elegantní Würdig (vlevo) a předseda senátu, vládní rada Mareček

Mimořádně elegantní Würdig (vlevo) a předseda senátu, vládní rada Mareček Zdroj: Archív

Rekonstrukce událostí z 1. září 1935. Celník Chalupa ukazuje porotcům, kde místopředseda Československého svazu kanoistů utopil svou manželku.
Pohřeb utopené ženy. Jen několik hodin po pořízení tohoto snímku byl Karel Würdig (zcela vpravo) zatčen. Ostatky byly před zasypáním hrobu exhumovány.
Karel Würdig na vltavském břehu během rekonstrukce zločinu
Zpráva z dobového tisku
Zpráva z dobového tisku
5
Fotogalerie

Skutečné případy rady Vacátka: Z nešťastného utonutí se vyklubala loupežná vražda

Tu větu pronesl rada Vacátko hned několikrát: „Kdyby se to stalo o kus dál, už by to patřilo četnictvu a my bychom byli bez starostí.“ Případ, o němž bude řeč, se „o kus dál“ skutečně stal, ale Bezpečnostní oddělení pražské policie na něm s četnictvem přesto pracovalo. Na počátku byla smrt ženy, která utonula při návratu z nedělního výletu do Vraného nad Vltavou.

„Bylo to v neděli 1. září tohoto roku, když k večeru vracely se po proudu Vltavy malé canoe a hausboaty. Již se stmívalo, když poslední opozdilci propádlovali kolem chuchelské zátočiny, zvané přáteli Vltavy Velrybí zátoka. Mezi posledními byla malá canoe, ve které seděl muž a žena. Přijeli z Vraného a ve tři čtvrtě na osm míjela jejich loďka pobřežní celní budku. Příslušník finanční stráže Karel Chalupa, který měl službu, zpozoroval najednou, že se canoe převrátila a posádka se ocitla ve vodě,“ vylíčil počátek událostí z roku 1935 deník Expres.

Celník Karel Chalupa skočil do služební loďky a pádloval proti proudu Vltavy směrem k převrácené kánoi. „Asi po patnácti metrech zahlédl hlavu nějakého člověka a jeho pravou ruku, jíž rozhrnoval vodu. Vypadalo to, jako by zápasil s vodou, ale při tom ještě něco dělal ve vodě. Chalupa dojel až k němu a několikráte naň volal, aby se chytil jeho loďky, leč onen muž na tyto pobídky nereagoval. Třikráte plul Chalupa kolem jeho hlavy a vytáčel loďku tak, aby se tonoucí mohl chytit. Ten se však na něj pouze zlostně rozkřikl: Nemotejte se mi tady s tou loďkou!“ popisuje následující dění na vltavské hladině Večerník Národních listů.

Teprve nyní Chalupa poznal, že jde o muže. „Znovu se otočil, aby viděl, proč si ten č1ověk nepřeje jeho pomoci. A tu spatřil, že se vedle mužovy hlavy vynořila ještě jiná hlava, z níž zahlédl jen vlasatou část, a co je podstatné – muž měl kolem jejího krku obtočenu levou ruku,“ pokračoval populární pražský list.

„Kdo vám v řece zůstal?“ zavolal na muže Chalupa.

„Má žena, ale je velice dobrá plavkyně. Jistě se zachrání,“ křikl muž z vody a začal plavat pryč od Chalupovy loďky. Asi po pěti metrech se potopil. Voda na hladině se propadla do víru, „jako by za sebou stáhl do vody nějaký těžký předmět“, vypověděl později úředník finanční stráže.

Pak se chvíli nic nedělo, až se muž znovu vynořil – o dobrých patnáct metrů dál, které musel uplavat pod vodou – a křikl na Chalupu: „Tady budeme hledat!“

„Co?“ zeptal se dezorientovaný Chalupa.

„No moji ženu přece,“ odpověděl muž a dodal: „Není tu hluboko, stojím na pevné zemi.“ Chalupa konečně dostihl muže stojícího nyní na pevném dně, chvíli se rozhlíželi okolo, ale hladina byla klidná a ženu nikde neviděli. Neznámý muž se chytil okraje od loďky, vyšvihl se přes její okraj a nechal se odvézt na chuchelský břeh.

Kdo byl onen muž?

To bude za několik hodin vědět celá republika. Jméno Karla Würdiga, osmačtyřicetiletého pražského kadeřníka a stárnoucího Casanovy, se objeví na prvních stránkách novin. Ženou, která ho ve výletní lodi provázela, pak byla jeho manželka, šestačtyřicetiletá Anežka Würdigová. Od jejich svatby uplynul pouhý měsíc.

Kufřík plný peněz

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!