Poslední leprosárium v Evropě: Místo, kde naděje odpadává spolu s masem | Reflex.cz
nahoru

Poslední leprosárium v Evropě: Místo, kde naděje odpadává spolu s masem

Radka Typltová12. června 2019 • 12:20
Poslední leprosárium v Evropě: Místo, kde naděje odpadává spolu s masem
foto: Tichileşti Issacea / TonyFoto

Vůbec poslední shromaždiště malomocných na evropské půdě se nachází v klidném údolí nedaleko delty Dunaje poblíž města Tulcea. Tichileşti Issacea je místo jako z jiného časoprostoru. Dožívá tu posledních deset pacientů. Na počátku tisíciletí jich přitom bylo 22, v roce 1930 kolem 200. Chybí jim končetiny i uši. A taky naděje. Přesto neztrácí optimismus.

Leprosárium Tichileşti působí téměř až středověce. Koneckonců až do roku 1991 nebyl ve vesničce splachovací záchod a místo aut tu jezdil koňský povoz. Domky nabílené vápnem ve stínu rozlehlých korun stromů jsou domovem malomocných už od roku 1928. Lékaři a zdravotní sestry tu nemocným každý den vyměňují obvazy a čistí otevřené rány. Dobrým slovem léčí i jejich duše.

Život pod Ceaușescem: Unikátní fotky Rumunska pod vládou komunistického diktátora.…

V osadě, kde původně stával klášter, vznikla kolonie malomocných v roce 1875. Klášter údajně založila šlechtična, která se sama nakazila leprou. V roce 1918 byli někteří nemocní z kolonie odvezeni do města Largeanca, zabiti a spáleni. Situace se obrátila k lepšímu až po její medializaci v roce 1926. Až poté se začalo budovat zázemí v podobě domků, které v Tichileşti stojí dodnes.

V dobách temného komunismu byla kolonie přísně střeženým tajemstvím. Malomocní, které sem úřady posílaly, byli oficiálně vedeni jako mrtví. Ti, kteří nepřišli sami, byli přivezeni četníky. Až v roce 1991 byla zrušena vojenská ostraha osady a po roce 2000 se díky intenzivnější medializaci a dotacím z Evropské unie mohli zdejší malomocní opět cítit jako lidé.

Narkomani, prostitutky, bezdomovci. Drsně zachycený život „ulice drogově závislých“ ve …

Posledních deset pacientů v Tichileşti, kterým je od 50 do 90 let, je se svým osudem smířeno. Naučili se život si užívat, přestože trpí. Lepra – nemoc, která napadá kůži a periferní nervy až do totálního zmrzačení, může celá léta stagnovat, což pacientům umožňuje žít v rámci možností normální život. Zdejší usedlíci pracují, jedí a oslavují po boku 21 zaměstnanců, kteří se o ně starají. Na zahradě o velikosti hektaru pěstují rajčata, brambory, kukuřici i melouny. Rozpadají se jim těla, ale duši si v osadě obklopené krásnou přírodou hýčkají.

A vystačí si sami se svými ošetřovateli. Příliš návštěvníků totiž do Tichileşti nezavítá. Nehrnou se sem ani příbuzní zdejších starousedlíků. Předsudky o nebezpečnosti lepry mají hluboké kořeny. Infekční onemocnění způsobené Mycobacterium leprae (Hansenův bacil) přitom není příliš nakažlivé. Nakazí se méně než procento těch, kteří s ním přijdou do styku. Nepřenáší se dotykem, ale vzduchem. Nejnáchylnější k nakažení jsou děti, protože nemají dostatečně vyvinutý imunitní systém.

Krásná, chytrá a smrtící: Sovětská odstřelovačka, která zabila 59 německých vojáků

Lepra je poměrně dobře léčitelná, ale neexistuje proti ní žádná vakcína. Pacienti z Tichileşti naději na uzdravení už ale nemají. Nakazili se totiž v době, kdy žádná léčba neexistovala a progrese nemoci je nezvratitelná. 

O malomocenství se dočtete už v Bibli. Termín „tsara'at“, kterým se to v Bibli jen hemží, znamená „být vyhazován nebo ponižován“. Lepru znali ve starověké Číně, Indii i Egyptě.

Podle Světové zdravotnické organizace počet lidí, kteří trpí leprou stále klesá. Ze zhruba 5,2 miliónů lidí v roce 1985 přes 0,8 miliónů lidí v roce 1999 asi na 200 000 případů registrovaných v roce 2011. Počet nově nakažených naopak neklesá, je registrováno přibližně 250 000 nových případů za rok (u většiny případů trvá léčba 6–12 měsíců, takže se do celkového počtu nemocných nezapočítávají).

V galerii si můžete prohlédnout, jak to v Tichileşti vypadalo v roce 2004:

Severní Korea zmizela! V totalitní zemi v noci nesvítí téměř žádná světla
Nahlédněte do života v lesbické komuně prostřednictvím unikátních fotografií

Radka Typltová



Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Zdravý rozum Cyrila Höschla: Demonstrující dav sjednocuje sdílený odpor, s časem ale jednotnosti ubývá
PREMIUM X Karel Steigerwald: Babiš, Benešová, demonstranti… Kdo rozvrací stát, kdo ne
PREMIUM X Nejmladší z „chvilkařů“: Kdo je Kryštof Zapletal, jeden z hlavních organizátorů demonstrace na Letné?
PREMIUM X Vztyčení majáku: Památník Tomáše Bati ve Zlíně se znovu probudil k životu
PREMIUM X Sylvester Stallone: Hvězda, která překonala životní peklo a nikdy nepřestala rozdávat rány

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2019

Program Jak koupit vstupenky a passy Hosté a hvězdy Historie Ubytování během festivalu Brigáda Hlavní soutěž Soutěž dokumentů Filmy 2018

54. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary začne v pátek 28. června. Mimo soutěže se představí řada nejen českých premiér. Časopis Reflex přiveze unikátní film Moje Svoboda. Hlavní hvězdou festivalu bude americká herečka Julianne Moore. Do Varů se po dvou letech vrací i Casey Affleck a mezi hvězdami bude i Patricia Clarkson.


Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější