Sovětská pýcha chátrá v opuštěném hangáru v Kazachstánu. Raketoplán Buran se do vesmíru podíval jen jednou
V 70. letech 20. století se USA i Sovětský svaz rozhodly posunout kosmonautiku dále a vyvinout opakovaně použitelný kosmický koráb. Sovětský raketoplán, známý pod názvem Buran, dostal od Ústředního výboru KSSS (komunistické strany) zelenou před půl stoletím, 17. února 1976. Na rozdíl od amerického programu Space Shuttle se ale elegantní stroj pojmenovaný po sněžné bouři neuplatnil.
Do vesmíru vzlétl Buran jen jedinkrát, v listopadu 1988. Po dvou obletech Země a pouhých 205 minutách ve vesmíru stroj bez posádky, který řídila automatika, dosedl na bajkonurskou přistávací dráhu. Buran se ještě v plné kráse předvedl v polovině roku 1989 na pařížském aerosalónu, kde vzbudil zaslouženou pozornost. Během cesty z Paříže do Moskvy dokonce na hřbetě obřího dopravního Antonovu An-225 Mrija zavítal i na pražské ruzyňské letiště.
Zhroucení sovětského impéria a následné ekonomické problémy ale ambiciózní plány na postavení flotily raketoplánů začátkem 90. let definitivně poslaly k ledu. Druhý stroj, který se měl do vesmíru i s posádkou vypravit v roce 1992, už nebyl dokončen, přestože byl téměř hotov.
Plány na vývoj vlastního opakovaně použitelného vesmírného letounu se v Sovětském svazu začaly rodit v polovině 70. let, zhruba pět let poté, co s obdobným plánem přišel americký Národní úřad pro letectví a vesmír. Americký Space Shuttle se do vesmíru poprvé vypravil v dubnu 1981 a přes řadu problému, nízkou efektivitu a ztrátu dvou strojů i s posádkami se stal na více než 20 let páteří vesmírného programu USA.
Velkolepé plány měli s raketoplány i Sověti, ti ale nakonec museli investici ve výši téměř 30 miliard dolarů odepsat a dodnes spoléhají na klasické rakety a kosmické lodě na jedno použití. Kromě samotného vesmírného letounu skončila i největší a nejsilnější nosná raket všech dob, Eněrgija. Tu Sověti vyzkoušeli dvakrát, poprvé už rok a půl před startem Buranu, když do vesmíru vynesla maketu osmdesátitunové vojenské družice Poljus, konstruované pro hvězdné války. Během uplynulých dekád se občas objevily spekulace o možném obnovení výroby Eněrgije, nikdy se ale nepotvrdily.
Pozůstatky sovětského programu raketoplánů lze nicméně nalézt - odvozené motory dodnes úspěšně slouží. Dlouho létala i jedinečná Mrija, než ji v únoru 2022 na začátku invaze na Ukrajinu na kyjevském letišti Hostomel zničilo ruské ostřelování.
