Exkluzivní video a fotografie: České speciální síly cvičí protiteroristickou jednotku v Mauritánii
Speciální síly české armády působily léta v Afghánistánu. Provedly tam samostatně či se spojenci mnoho úspěšných bojových operací. Čeští speciálové byli a jsou i na misích v Africe. Byli v Mali či Nigeru a už od roku 2012 cvičí speciální jednotky v Keni. Nejnověji také protiteroristickou jednotku v Mauritánii, v zemi, přes kterou vede jedna z hlavních migračních tras do Evropy. Podívejte se na video a fotografie z výcviku přímo z Mauritánie.
Podmínky pro výcvik na severovýchodě Mauritánie, kde české speciální síly momentálně působí, nejsou jednoduché. Všude vyprahlá krajina, písek, kamení a keře. Navíc je zde horko a všudypřítomný prach. Naši vojáci zde cvičí protiteroristickou jednotku mauritánské armády. První kurzy už mají úspěšně za sebou.
„Podmínky jsou specifické a náročné, ale my jsme vycvičeni působit kdekoli. Všude musíme odvést stejně kvalitní práci,“ říká velitel jednotky, který se představuje jako Honza. Kvůli bezpečnosti a jak je u speciálních sil zvykem, se nezveřejňují celá jména vojáků. Mandát českého parlamentu, který speciálové v tomto případě dostali, platí zatím do konce roku 2026. Hovoří se v něm o misi o velikosti do 30 mužů. Momentálně je jich tam o něco méně.
Proč ale právě Mauritánie?
Co se za tím skrývá?
V tomto regionu Afriky působí mnoho skupin teroristů, vedou tudy migrační trasy do Evropy a existuje zde i organizovaný zločin. Na rozdíl od jiných států je ale Mauritánie zatím zemí, kde se teroristé neuchytili, i když se o to zejména na jižní a východní hranici s Mali pokoušejí. Na případné problémy se proto země připravuje a z pověření NATO zde česká armáda cvičí místní vojáky. Velkým problémem je i migrace, uprchlíci míří masově přes Mauritánii do Evropy, například odtud připlouvají na Kanárské ostrovy. „Mise našich vojáků tak přispívá i k naší bezpečnosti a bezpečnosti evropských spojenců,“ řekla mi v mauritánské metropoli Nuakšottu ministryně obrany Jana Černochová, která české bojovníky navštívila na počátku července.
„České speciální síly patří léta mezi špičku NATO, proto jsou pověřovány různými důležitými úkoly, kromě jiného i v Mauritánii. Zde jsme podle dohod Aliance takzvanou ´vedoucí silou´. Působení speciálních jednotek a jejich nasazování do výcvikových misí či bojových operací je také součástí nových cílů, které pro Česko schválil červnový summit Severoatlantické aliance v Haagu,“ vysvětloval Reflexu.cz v Nuakšottu plukovník Tomáš Krampla, zástupce ředitele Ředitelství speciálních sil Ministerstva obrany. Ten se v minulosti sám několika zahraničních misí zúčastnil, ostatně byl i velitelem 601. skupiny speciálních sil generála Moravce.
Speciální síly Armády České republiky tradičně plní úkoly na pomezí vojenských, zpravodajských a vojensko-policejních aktivit. A jak bylo řečeno, provádějí i výcvik dohodnutých partnerů. Třeba právě v Mauritánii. Výcvik by tam měl vést k tomu, že místní vojáci by měli být schopni samostatně provádět bojové operace, měli by u toho dobře ovládat svoje zbraně a taktiku. Filmová představa, že naši vojáci učí jen někoho střílet, je lichá.
„Vzhledem ke klimatickým podmínkám začínáme s výcvikem ráno. Když je největší horko věnujeme se jiným věcem a pak se pokračuje zase podvečer,“ říká velitel Honza. První desítky Mauritánců již výcvik absolvovalo.
Přestože Česko a Mauritánii v minulosti téměř nic nespojovalo a pro většinu Čechů byla tato africká země velkou neznámou, kvůli vojenské spolupráci se to v poslední době změnilo. Dnes to vypadá, že do Nuakšottu létají čeští politici častěji něž do některých evropských zemí. V únoru zde byla delegace Senátu, v dubnu prezident Petr Pavel s podnikatelskou misí a na začátku července ministryně obrany Jana Černochová. Ta se svým resortním kolegou Hananou Ouldem Sidim podepsala při své návštěvě Memorandum o porozumění v oblasti obrany. Mohlo by to vést k nabídkám na prodej českých zbraní do této země.
Co se zde děje?
Pokud se z Mauritánie rozhlédnete kolem, tak vidíte, že v tomto regionu Afriky se koncentrují největší problémy kontinentu. Například špatná správa věcí veřejných. Dále musíme v této části kontinentu počítat s rozbujelou korupcí. K tomu připočítejme důsledky změny klimatu, které vyhánějí z domovů statisíce lidí. Sahel (to je území na jižním okraji Sahary, které prochází i Mauritánii – poznámka autora) se otepluje jeden a půl krát rychleji než zbytek světa a množství úrodné půdy se zmenšuje. Také je zde zřetelný vliv zahraničních aktérů jako jsou Rusko a Čína. A samozřejmě má zde vliv i rychlý populační růst. To vše vydláždilo na mnoha místech tohoto afrického regionu cestu radikálním islamistům, kteří chudému obyvatelstvu nabízejí nejrůznější pomoc, od sociálních věcí, přes školy až po zdravotnická střediska. Tam, kde stát a vlády islamisty nepředběhnou, brzy přichází problém.
Mnoho afrických zemí v blízkém i širším okolí Mauritánie se tak propadlo do chaosu a násilí. Rozsáhlé oblasti v Mali, Nigeru, Nigérii, Burkině Faso, Libyi nebo Čadu, kontrolují teroristické skupiny či jiné extrémistické organizace.
Na rozdíl od jiných je Mauritánie už od roku 1995 partnerskou zemí NATO a před třemi lety se stala sedmým státem, který Aliance podporuje v rámci své iniciativy pro budování obranných kapacit partnerů. Země úzce spolupracuje i s Evropskou unií. Mauritánie v roce 2024 podepsala s EU dohodu o potlačení nelegální migrace výměnou za investice přesahující 600 milionů dolarů do rozvojové pomoci, projektů zelené energie a bezpečnosti.
Zájem o Mauritánii proto dál stoupá. Americký prezident Donald Trump zahájil 9. července třídenní summit s pěti západoafrickými lídry. Pozval do Ameriky hlavy států Gabonu, Guineje-Bissau, Libérie, Senegalu a právě Mauritánie. Summit se zaměřil na těžbu vzácných nerostů, hospodářskou spolupráci, obchodní příležitosti a regionální bezpečnost. K té bezpečnosti přispívá v rámci aktivit NATO i česká vojenská mise.
