Jak vypadala pohanská smrt? Opulentní smrtící orgie plné nahoty a násilí

Smrt Sardanopula: Smrt a bída kurtizán - Eugene Delacroix, 1827

Smrt Sardanopula: Smrt a bída kurtizán - Eugene Delacroix, 1827 • Zdroj: LCC

Noční můra: O čem ženy sní - John Henry Fuseli, 1781
Nahá Maja, Francisco de Goya, 1800
Oblečená Maja, Francisco Goya
Venušina toaleta, Diego Velasquez, 1650
Friendship, Egon Schiele
Symbolic dance, Jan Ciągliński
Rozbitý džbán, Jean Baptiste Greuze, 1780
Lady Godiva, John Collier, 1898
36 Fotogalerie
venu
Diskuze (1)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Obraz Sardanapalova smrt má na svědomí malíř Eugene Delacoix, který vytvořil spektakulární opus, který je považován za jedno z vrcholných děl francouzského romantismu. Zobrazuje smrtící orgie, násilí i neskrývanou sexualitu.

Předlohou pro vytvoření obrazu Sardanapalova smrt byla hra lorda Byrona. Král Sardanapalus po porážce v bitvě rozhodne, že než by padl do rukou nepřítele, radši pro sebe uspořádá opulentní smrtící orgie. Pošle při nich na věčnost nejen sebe, ale i celou svoji družinu milenek a milenců, služebných i otroků.

Obraz zobrazuje chaotické zlo, násilí, zoufalství a zbytečný zmar. Tryská z něj smrt a chtíč. Toto dílo je již výrazem malířova zralého stylu. Kompozice obrazu, v němž se střídá světlo a stín, tvoří vířící změť žen, otroků, zvířat, šperků a textilií. Není se čemu divit, že uznání toto plátno získalo až později. Na svou dobu byl obraz příliš plný krutosti.

 

 

Vstoupit do diskuze (1)

Články z jiných titulů