Mezi manželkami diktátorů patrně neexistuje slavnější žena než je Naděžda Krupská, manželka Vladimira Iljiče Lenina. V Rusku zmítaném revolucemi a značnými změnami poměrů, byla jednou z předních osobností politiky stejně jako její manžel. Přitom vůbec nepocházela z dělnické rodiny, ba naopak. Leninovi kvůli nemoci, která jí znetvořila obličej, nemohla porodit potomka, tolerovala mu však milenku, která dokonce hlídala děti.
Otec Naděždy byl carský důstojník ze zchudlého šlechtického rodu, její matka měla též šlechtický původ. Rodiče své dceři zajistili skvělé vzdělání na gymnáziu a náležitou náboženskou výchovu. Pro Krupskou byl Bůh dlouhá léta ten jediný, se kterým hovořila. Později ji ale uhranul marxismus. Mezi radikály potkala i Lenina, se kterým se brzy začala intimně stýkat.
Dokonce ho následovala do vyhnanství - tehdy už jako jeho manželka, protože svatba v kostele byla podmínkou, aby mohla jít s ním. Začala se zajímat o vzdělanost, jelikož během cestování po Evropě pochopila, že Rusko je proti dalším zemím dost zaostalé. Právě v tomto odvětví se vysoce angažovala i po revoluci v roce 1917. Naděžda byla ale celkově v politice jako doma - její vztah s Leninem byl v ohledu zápalu k věci zcela ideální.
Jejich vztahu nechyběla ani vášeň, jak sama přiznala ve svých pamětech. Přesto si Lenin našel milenku - jednalo se o francouzskou revolucionářku Iness Armandovou, matku pěti dětí. Naděžda románek brzy odhalila a Leninovi nabídla rozvod, ten o něm ale nechtěl slyšet, a tak Naděžda milenku svému manželovi povolila. Iness přespávala v jejich domě a Naděžda jí, když to bylo třeba, hlídala děti. A prý jí to nevadilo, děti měla moc ráda. Lenin později Iness sám opustil a Krupské už byl napořád věrný.
Problémy měli ovšem jinde - Naděžda trpěla nemocí štítné žlázy, která se tehdy ještě neléčila. Kvůli tomu nemohla mít děti a s přibývajícím věkem dříve krásná žena přibírala nevzhledné kilogramy. Navíc se jí vypoulily oči. I kvůli jejímu vzhledu se jí patrně bál Leninův nástupce Josif Stalin. Toho Naděžda po Leninově smrti tvrdě kritizovala, Stalin ji za to nenáviděl, ale nedovolil se jí zbavit, protože pro národ byla stále velmi oblíbenou postavou.
