Video placeholde
Oleg Sencov na festivalu Berlinale 2020
Oleg Sencov na festivalu Berlinale 2020
Oleg Sencov na festivalu Berlinale 2020
Oleg Sencov na festivalu Berlinale 2020
Ukrajinský režisér Oleg Sencov.
7
Fotogalerie

Putin ho poslal do gulagu, on tam natočil film. Nebylo to hrdinství, nechtěl jsem ztrácet čas, říká Sencov

Ještě na podzim seděl ve vězení, kam ho na dvacet let poslal putinovský režim, o víkendu mu na filmovém Berlinale tleskalo několikatisícové publikum. Ukrajinský režisér Oleg Sencov představil v Berlíně Čísla, film natočený zpoza mříží.

Režíroval ho jen za pomoci dopisů a poprvé ho viděl právě až s berlínským publikem. “Bylo to jako přivítat zpět dítě, které jsem hned po porodu předal náhradním rodičům,” popsal Reflexu.

Sencov se do vězení dostal v roce 2014 coby odpůrce ruské anexe Krymského poloostrova a údajný terorista, nikdy prý ale nepochyboval o tom, že se z něj dostane dřív než za dvacet let. “Vždycky jsem věřil v happy end,” tvrdil režisér, za nějž se postavila řada kolegů a filmových hvězd. 

Hladový režisér

K propuštění vedle protestů filmového světa přispěla i protestní hladovka, již ve věznici na severu Sibiře dokázal držet 145 dnů; nikoli kvůli sobě, ale na podporu dalších Ukrajinců vězněných v Rusku. Ukončit ji musel až ve chvíli, kdy mu kvůli žalostnému zdravotnímu stavu hrozila nucená umělá výživa.

Paradoxně právě v náročném období hladovky vznikala i “Nomera”, film, jenž je zcela zjevnou metaforou totalitárního systému. “Fyzicky to samozřejmě bylo náročné, tělo jsem měl zesláblé a mozek už mne taky příliš neposlouchal. Ale psychicky mi právě práce na filmu pomáhala, držela mě ve střehu a nutila mě soustředit se. Byla pro mě důležitým hnacím motorem.”

Pokyny pro štáb vedený Akhtemem Seitablajevem, jenž fungoval jako Sencovova prodloužená ruka, doručoval filmařův advokát. Na plac nosil instrukce a připomínky od Sencova, do vězení zase fotografie, jež Sencovovi ukazoval přes sklo. Dozorce ani vedení věznice jeho počínání kupodivu nezajímalo.

“Tyhle lidi totiž nezajímá absolutně nic. Tedy kromě peněz. Brali mě prostě jako podivína,” popsal režisér, jehož prý ani na vteřinu nenapadlo, že by se film nemuselo povést dokončit.

“Bál jsem se jen, aby byl dobrý,” říká s tím, že teď už pracuje na dalším, který by rád natočil klasicky.  “Asi je unikátní, být režisérem filmu natočeného na dálku, ale ne že bych si zrovna tuhle jedinečnost musel zopakovat. Už se těším, až budu stát na placu,” směje se.