Zneužíval Michael Jackson dětské kamarády? Dokument Verdikt dává prostor oběma názorům
O možných zločinech Michaela Jacksona spáchaných na dětech se naposledy vedla velká diskuse v roce 2019 po vypuštění dokumentu Leaving Neverland, který obsahoval výpovědi dvou obětí. Loni vyšel na YouTube druhý díl popisující, jak těžké je narušovat posmrtnou image Krále popu. Biopic Michael, který šel do kin v dubnu, zpěváka hladí po srsti a jeho temnou stranu ignoruje. Začátkem června Netflix vrací narativ do starých kolejí v celkem dvouapůlhodinové třídílné minisérii Michael Jackson: Verdikt.
Režisér Nick Green v dokumentární minisérii Michael Jackson: Verdikt vypráví příběh soudního procesu z roku 2005 v kalifornské Santa Marii, který by nikdy nevypukl bez jiného dokumentu – Living with Michael Jackson (2003) od režiséra Martina Bashira. Soudce Rodney Melville vydal přísný zákaz natáčení i focení, ale co se dělo kolem soudní síně před jednotlivými stáními a po nich, je zaznamenáno dostatečně. Divák také dostává spoustu informací o okolnostech a souvislostech případu. Dění uvnitř přibližují původní kresby, které ve spolupráci se vzpomínkami pamětníků podněcují fantazii.
Nechci skončit jako Simpson
Jackson měl po zhlédnutí rozhovoru britského publicisty Martina Bashira z roku 1995 se svou oblíbenkyní Lady Dianou dojem, že z něj vyšla výborně, ale jak ve Verdiktu upozorňuje jeho životopisec J. Randy Taraborelli, princezna kvůli němu měla u královské rodiny i poddaných ve skutečnosti pěkný průšvih.
Zpěvák doufal, že mu Bashir pomůže vylepšit pověst po předchozích obviněních z pedofilních útoků. První a nejznámější, z roku 1993, se týkal chlapce Jordana Chandlera. Jackson ho mimosoudně urovnal astronomickými třiadvaceti miliony dolarů. Údajně nechtěl mít veřejný proces jako herec O. J. Simpson.
Simpson byl soudem osvobozen navzdory tomu, že svou ženu podle všeho skutečně zabil. Dobře to ukazuje dokument Netflixu Americká štvanice: O. J. Simpson (2024). Stejně jako u procesu se Simpsonem i při tom s Jacksonem byla porota pod velkým tlakem nejen kvůli jeho statusu globální celebrity, ale i proto, že šlo o černocha. Přestože Jackson už tou dobou byl v důsledku kožní nemoci vitiligo v podstatě bílý.
Normalizace spaní s dětmi
V Bashirově dokumentu se Jackson prezentuje jako pohodář. Na svém ranči v kalifornském Neverlandu se rád chodí zcela sám povozit na ruské kolo a další atrakce. Ne, vůbec to není lapač na děti. To, jak vypadá a tiše mluví, přímo řve, že je pedofil, což ovšem samo o sobě není hřích. Člověk se s touto orientací rodí a pedofilové běžně pracují s dětmi, aniž by je sexuálně zneužívali – toho se nejčastěji dopouštějí rodinní příslušníci s většinovou orientací.
Někdy však samozřejmě i pedofilové. A Jackson měl těžké dětství. Vlastně neměl žádné, otec Joe byl hlavně manažerem úspěšné kapely Jackson 5, kterou ze svých dětí sestavil. Michael podstoupil plastické operace, aby vypadal méně jako jeho otec a více jako zpěvačka Diana Rossová či Peter Pan.
V dokumentu Bashira učí svůj pověstný moonwalk a zaznívají jeho skvělé hity. Potud je všechno v pořádku. Jenže v závěru se pokouší normalizovat to, že spává v jedné posteli s klučinou Gavinem Arvizem. Drží se s ním přitom za ruku a mají propletené prsty. Nejspíš se nechal ukolébat natáčením a chtěl, aby ho lidi měli rádi takového, jaký je.
Primárně se chtěl představit jako samaritán, protože Arvizovi finančně pomohl, když se léčil z rakoviny. Jeho matka samoživitelka žila se třemi syny v garsonce. Neverland musel být pro Gavina opravdu vysvobozením.
Kamarád s (ne)výhodami
Odvysílání dokumentu mělo přesně opačný efekt, než Jackson zamýšlel. Policie Gavina oslovila a on jí popsal, jak mu během přespávání zpěvák nejdřív ukazoval pornografii, a pak „ho masturboval“, přestože chlapec ho žádal, aby přestal. Vidíme záznam jeho výslechu, ke kterému žalobce Ron Zonen poznamenává, že Gavinova řeč těla je pro oběti zneužití typická. Následovala policejní razie v Neverlandu, jíž Verdikt začíná – luxusní interiéry a početný personál, Matějská na dvorku, starý pán ve fraku s tácem jídla uhýbá vetřelcům.
Jackson se do rodiny vždycky infiltroval jako slavný kamarád. Když byla rodina v úzkých, finančně vypomohl. Nešlo vlastně o rodinu, jen matku s dětmi. Chlapcům bylo společné, že v jejich životě chyběl otec. Jackson jim navodil pocit přijetí. Až moc. Nabídl přespání na svém ranči. Pak ve své posteli. Pro děti to byl ráj, tak proč ne? Rodiče souhlasili. Jacksonův modus operandi u soudu v roce 2005 popsala matka Jordana, June Chandlerová. Ta od dvanáct let staré kauzy prošla značnou sebereflexí, protože svého syna jedenáct let neviděla.
Ježíš Jackson a apoštol Kevin
Samotnou její výpověď nevidíme, ale příběh vypráví reportérka Diane Diamondová, která kauzu v roce 1993 pokrývala. Jackson s June a jejím synem Jordanem cestoval po světě a časem se začal domáhat toho, aby s ním chlapec spal v jedné posteli. Matka zprvu odmítala, ale poté, co jí koupil diamantový náramek, svolila. Výmluvným detailem je, že ke zneužívání mělo docházet v posteli, nad kterou visí obraz Poslední večeře Páně. Při strašidelném přiblížení vidíme, že Ježíš má tvář Jacksona.
Svou inklinaci k dětem Jackson vysvětloval tak, že dospělí k němu mají moc respekt, zatímco dětem je to jedno; proto je mu s nimi dobře. Je to běžný pocit z dětí, který automaticky nevede k touze sdílet s nimi lože. Z úst Krále popu, který přece není běžným smrtelníkem, to však znělo legitimně.
Jedním z „jeho“ dětí byla i celebrita z filmu Sám doma Macaulay Culkin. Jacksonův šéfkuchař u soudu vypověděl, že ho viděl hrát s Jacksonem videohry a zpěvák přitom měl ruku v jeho kalhotách. Culkin to u soudu popřel. Stejně jako pár dalších domnělých obětí Jacksona před porotou podržel.
Jde to i bez kamer
Fanoušci svůj idol podporují přímo fanaticky. Když je zpěvák cestou k soudu vidí, stahuje okénko auta a mává jim. „Pro fanoušky všechno,“ bagatelizuje varování bodyguardů. „Michale, jsi nevinný!“ křičí na něj. Mohl by v těchto kulisách vůbec uvažovat o přiznání? V hitu Black or White zpívá, že záleží na tom, jestli máš pravdu nebo ne, ne na tom, jestli jsi bílý nebo černý. Jenže on byl obojí.
V prvních dnech kráčí do soudní síně zlomeně, ale časem na radu obhájce začne hrát roli zbožňovaného idolu. Mává fanouškům a usmívá se na ně. Dává při tom vzpomenout na Johnnyho Deppa, jehož soudní proces vypráví netflixovský dokument Depp vs. Heardová (2023). Tvůrci v něm těžili hlavně z kamerových záběrů ze soudní síně, těžko si tento snímek představit bez tváří a tváření se Johnnyno Deppa a Amber Heardové. Na Verdiktu ale vidíme, že díky historkám pamětníků to jde i bez kamer.
Žalobce Zonen vzpomíná, že když byl při jednom stání přehráván Bashirův dokument, porota se při poslechu Jacksonových písní vlnila do rytmu. Dokonce i on sám si podupával. Zarazil se, až když do něj šťouchl kolega. To je možná odpověď na otázku, jak dnes mohou rádia Jacksonovy písně stále hrát. Zdá se, že leží mimo dobro a zlo.
Typický a špičkový obhájce
Jacksona obhajoval Tom Mesereau, který je dodnes přesvědčený o jeho nevině. Nejeví ani stín pochybností, hýří světáckým humorem a je hrdý na svůj tehdejší trumf. Michaela zastupoval už při jeho rozvodu s Debbie Roweovou v roce 1999 – stejně jako další příslušníky klanu Jacksonových.
Všechny zaměstnance vypovídající proti zpěvákovi se mu podařilo zdiskreditovat jako pomstychtivce. A rodinu žalujícího chlapce jako chronické vymahače odškodnění. Našel totiž dokumenty o tom, že dříve zažalovali obchodní řetězec JCPenney za napadení sekuriťákem, který chytil Gavina, jak krade. Matka vysoudila přes sto tisíc dolarů.
Gavin Arvizo přes své zneužití u soudu vypovídal, že Jacksona má stále rád a Neverland mu chybí. Meserau to použil proti němu. Až při procesu s producentem Harveym Weinsteinem došlo k precedentu, že znásilnění „platí“, i když oběť s útočníkem nadále udržuje vztahy.
Mesereau Gavinovi také během nelítostného výslechu ukázal erotický časopis Barely Legal z Jacksonova domu, kterým se ho Jackson měl snažit vzrušit. Ptal se, jestli je to přesně ten, který mu zpěvák ukazoval. Chlapec několikrát odpověděl, že ano. Mesereau pak trumfoval, že toto číslo vyšlo až poté, co Gavin opustil Neverland.
Až v posledních letech je na oběti znásilnění nahlíženo tak, že mohou vystupovat zmateně, plést si data a fakta v důsledku komplikovaného vztahu k prožité realitě; zkrátka působit tak, že si všechno vymýšlí. Přesto to může být pravda. Jenže také lež.
Joker Jackson
Meserau uvádí, že Jackson se ho jednoho dne zeptal, jak se u soudu chová někdo, kdo je nevinný. „Kdo je vinný, ten se schovává. Kdo je nevinný, nebojí se ukázat svou tvář,“ odpověděl obhájce. Než pak Jackson nastoupil do auta, přes svůj špatný psychofyzický stav vyskočil na střechu a aplaudujícímu davu předvedl tanec robota. Scéna silně připomíná závěrečnou sekvenci z prvního dílu Jokera (2019) režiséra Todda Phillipse.
Trumfem obžaloby měla být exmanželka Debbie Roweová, která po rozvodu v roce 1999 obdržela mimosoudní vyrovnání ve výši deseti milionů dolarů, za což se vzdala práv na obě děti, které Jacksonovi porodila. Dříve o něm řekla, že je sociopat. Měla vypovídat o jeho problematickém chování k dětem, ale po příchodu do soudní síně prý stačil jediný pohled na exmanžela a byla z ní cítit rapidní změna. Nakonec proti němu neřekla ani „fň“. V roce 2006 s ním uzavřela soukromou dohodu, která jí vrátila status matky a právo navštěvovat děti.
Je Jackson placatý?
Po osvobozujícím verdiktu Michael nevypadá šťastně. Proces zasadil jeho reputaci i psychice smrtelnou ránu. Už dříve měl problémy s prášky. Zemře o čtyři roky později v červnu 2009 na předávkování silným anestetikem propofolem. Davy fanoušků budou truchlit a rádia budou hrát jeden jeho hit za druhým.
Verdikt soudu byl tehdy pro něj osvobozující, ale verdikt dokumentu Verdikt je spíše opačný, byť, jak v úvodních titulcích avizuje, dává prostor oběma názorovým proudům. Veřejnost je ohledně Michaela Jacksona stále na vážkách. Svobodné rozhodnutí je víc než fakta. Jackson se nikdy nepřiznal a působil jinak velmi upřímně. Na pohádkově bohaté celebritě se přece každou chvíli chce někdo zviditelnit a obohatit...
