Předvolební komunální gulášek: Politika padá na dno. O správu obcí už nestojí ani ti, kteří je znají nejlépe
Zhruba za měsíc – 9. a 10. října – se uskuteční volby do obecních zastupitelstev. Přestože je výběr (staro)nových městských a obecních zastupitelů podle politologických příruček označován za volby druhého řádu, je v něm i tak o co hrát. Navíc pohled na začínající předvolební kampaň a její kulisy, ale i samotné předvolební statistiky nabízejí hned celou řadu zajímavostí, které by neměly zapadnout.
Začněme nejprve čísly. O hlasy voličů se letos podle dat Českého statistického úřadu uchází celkem 190 153 kandidátů a kandidátek. Takové číslo by mohlo budit dojem, že o práci pro obecní blaho je veliká tlačenice. Ale je tomu spíš naopak, počet kandidátů citelně a stabilně klesá. Například před čtyřmi lety se o hlasy svých sousedů ucházelo 195 214 kandidátů, v roce 2018 jich bylo 216 472, a v roce 2014 dokonce 233 475 osob. Za dvanáct let to je tedy pokles o více než čtvrtinu! Další nepříliš skvělou zprávou je, že hned v 1842 obcích byla do voleb přihlášena jen jedna jediná kandidátní listina (před čtyřmi lety to bylo 1778 obcí) a lidé nebudou mít z čeho vybírat.
Z těchto čísel je patrné, že zájem o aktivní politiku klesá i na komunální úrovni. Ta přitom byla lidem vždy nejblíže, protože řadu kandidátů osobně znali a věděli, co jsou zač. Ze zpráv napříč celou Českou republikou vyplývá, že v řadě měst se počet kandidujících subjektů notně zeštíhlil, některé strany a hnutí utvořily volební koalice a ostatní partaje usoudily, že nadbíhání lidem už jim nedává smysl, a proto svoji politickou činnost pověsily na hřebík.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
