Rupert Grint, Emma Watsonová a Daniel Radcliffe

Rupert Grint, Emma Watsonová a Daniel Radcliffe Zdroj: Warner Bros.

Daniel Radcliffe
Bradavice
Daniel Radcliffe a Emma Watsonová
Daniel Radcliffe a Emma Watsonová
Daniel Radcliffe, Emma Watsonová a Rupert Grint
30
Fotogalerie

Harry Potter: Vězně z Azkabanu získal Cuarón. Rowlingová milovala jeho roadmovie o objevování sexu

Studio Warner Bros původně plánovalo, že Chris Columbus natočí kromě prvních dvou adaptací s Harrym Potterem celou sedmidílnou sérii. Ostatně filmy to byly krásné, povedené a mimořádně výnosné. Jenže Columbus se vyjádřil v tom smyslu, že tedy nemá nic proti těmhle talentovaným dětem, ale „svoje vlastní neviděl u večeře už dva a půl roku”, a v projektu skončil. Začal lov na nového režiséra a pomalu začínalo být jisté, že Vězeň z Azkabanu bude film, který sérii buď zabetonuje jako umělecké dílo… nebo pohřbí. 

Osloveno bylo režisérů hned několik, ale dlouho se nedařilo najít vhodného kandidáta. Z těch, kterých bychom si měli všimnout asi nejvíc, vyčnívá mexický milovník příšer a nestvůr Guillermo del Toro. Nesmíte si ale představovat dnešního del Tora, z jeho vážně povedených věcí byla na světě teprve Ďáblova páteř a Blade dvojka. Guillermo o natáčení Vězně vážně stál, a možná kdyby měl na kontě víc filmů, jeho velice dickensovská verze Harryho Pottera by nejspíš nakonec byla přijata. Ale takhle byl odmítnut a vydal se natáčet Hellboye. 

Nakonec padl los na Alfonsa Cuaróna. Cuarón měl za sebou pár povedených filmů, ale nepůsobil jako úplně jasný kandidát, ostatně v té době byla jeho posledním kouskem Mexická jízda, roadmovie o objevování sexuality. Ne úplně dětský režisér. Ale Rowlingová Mexickou jízdu milovala a Alfonso měl nezpochybnitelné filmařské kvality. Problém ležel jinde, Cuarón nevěděl, jestli chce Harryho Pottera točit. Nijak ho to nezajímalo, ani knihy nečetl. Když se o tomhle dozvěděl del Toro, Cuaróna navštívil, vynadal mu do kreténů a nacpal mu své výtisky Harryho Pottera. Alfonso všechny dosavadní díly vdechl během týdne… A bylo rozhodnuto. 

Vězně z Azkabanu natočí Alfonso Cuarón. 

Video placeholde
Harry Potter a Vězeň z Azkabanu, trailer • YouTube@Warner Bros. Pictures

Postavy především

Mnoho bylo napsáno a řečeno o tom, jak moc do hloubky jde Cuarónovo filmařské umění. Vězeň z Azkabanu je mnohými považován za nejlepší díl série. A pravděpodobně právem. Všechny tyhle chvalozpěvy vycházejí v základu ze dvou věcí: interní konzistence a chápání postav. A postavám se budeme věnovat jako prvním, protože ty jsou naprosto zásadní nejenom pro filmy s Harrym Potterem, ale i pro knihy a celé univerzum. 

Alfonso před natáčením zadal ústřední trojici, ať každý napíše stránkovou esej o své postavě. O jejím backgroundu, tužbách, o tom, co je jejich postava zač. Ve filmu o filmu později vzpomínal: „Emma dodala deset stránek textu, Daniel stránku a půl. Rupert žádnou esej nedodal. Když jsem se ho ptal proč, řekl mi, že on je Ron a Ron by esej neodevzdal. Fajn, řekl jsem. Víš přesně, co hraješ.” 

Z téhle politiky vycházelo úplně všechno. Cuarón nechal děcka, ať nosí školní uniformy tak, jak by je nosili, když kolem nejsou rodiče. Rupert Grint si stěžoval, že neumí zavázat kravatu, na což mu režisér řekl jen: „Super.” Od Vězně z Azkabanu tak můžete i na školních uniformách vidět, kdo je co za postavu. Padlo například rozhodnutí, že děti budou nosit školní hábity jenom na vyučování a jinak budou chodit v civilních hadrech, to také pomohlo prokreslit postavy. Harry nosí cool černou hoodie, Hermiona zase přísný balanc mezi šprtem a dívkou, Ron nosí obnošené svetry. 

Scenárista Steve Kloves, teď už veterán série, se pustil do dialogů tak, aby věty odrážely silněji charaktery postav. Díky tomu, že Cuarón přišel právě v tomhle místě série a udělal tahle kreativní rozhodnutí, můžeme ve třetím díle velice přirozeně sledovat, jak se z dětí stávají teenageři. Teenageři vstupují do dospělého světa. A dospělý svět je temné a osamělé místo. 

Vyvolený je vždy sám

Už u předchozí sekce jste mohli vidět, co přesně myslíme tou interní konzistencí. Všechno má své téma a režisér se toho tématu nonstop drží. A hlavním tématem filmu je izolace. Ve velice slavném a velice dlouhém záběru (Cuarón si během celého filmu libuje v dlouhých handhaldových záběrech), v němž Arthur Weasley vysvětluje Harrymu, že právě on je cílem uprchlého masového vraha Siriuse Blacka, nejdřív Arthur odvede Harryho od skupiny a v průběhu rozhovoru ho táhne kolem Blackova portrétu až do temného rohu hostince, kde nakonec z obrazovky vypadne i pan Weasley a Harry zůstane na plátně sám. A tenhle motiv se ve filmu vrací. Pořád a pořád a pořád. Harry stojí oddělený od skupiny, Harry je sloupem vizuálně oddělen od svých přátel, Harry se čelem do kamery baví s někým, kdo je zády ke kameře… Není to něco, co registrujete na vědomé úrovni, ale věřte, ten film vám předá zprávu, ať už o tom víte nebo ne. 

Z popsaného vám mohlo dojít, že film je mnohem temnější než předchozí Tajemná komnata… A to je pravda. Ale není to úplně kopanec do ksichtu, děje se to postupně. Když Harry na začátku filmu nafoukne svou tetičku a pak ujede Záchranným autobusem, je to pořád ještě zábavně dětské dobrodružství. Teprve potom se do filmu začínají propisovat temné a místy hororové prvky. Ostatně celý film vrcholí střetnutím se sériovým vrahem, a to v doslova strašidelném domě. 

Zázraky filmařiny

Mimochodem! Sekvence, ve které Záchranný autobus překotnou rychlostí kličkuje dopravou nočního Londýna, se natáčela tak, že autobus se „řítil” ulicemi rychlostí padesáti kilometrů v hodině, zatímco všechna okolní auta jela sotva patnáct a po ulicích chodili speciálně vycvičení komparzisté, kteří umí chodit velice, ale velice pomalu. Takže když pak zrychlíte obraz, vypadá to, že se bus skutečně valí Londýnem rychlostí alespoň sto padesáti kilometrů v hodině. 

Podobných kreativních řešení bylo ve filmu hodně a dodnes nad některými sekvencemi zůstává rozum stát. Například scéna, kde se děti učí zahánět bubáky, se celá odehrává ve světě za zrcadlem. Na začátku kamera prostě proletí zrcadlem a na konci se zase vrátí. Je to velice jemný, ale velice impozantní tríček, u kterého vám padá brada. 

Navíc byl Alfonso posedlý geografií Bradavic. Chris Columbus ke štěstí nepotřeboval vědět, kde co na hradě je a jak na sebe jednotlivé chodby a místnosti navazují. Tím nějak neshazuji Chrise Columba, myslím, že právě tenhle přístup ho dovedl k ikonické věži s pohyblivými schody (oh, ano, ta v knížkách není). Ale Cuarón potřeboval vědět všechno. Proto je hrad ve filmu větší a masivnější, stojí na skále a Hagridova bouda je zvětšena a přesunuta na svah kopce. Všechno dává smysl, všechno sedí, včetně kouzelnické vesnice Prasinky za bradavickým hradem. Cuarón při tvorbě světa odvedl tak dobrou práci, že se od třetího dílu geografie filmu v podstatě nezměnila. A to mimochodem i proto, že točil na lokacích zhruba stejné procento filmu, jaké Columbus točil ve studiu. 

Ten film je vizuálně tak silný a pevný, že si Alfonso mohl dovolit nasadit po smrti Richarda Harrise do role Brumbála Michaela Gambona a vůbec to neruší. Casting se vůbec podařil i napotřetí, přibyl Garry Oldman jako Sirius Black, což byl naprosto geniální tah, a David Thewlis jako profesor Lupin. Thewlis se ostatně už v roce 2000 ucházel o roli Quirella, ale nakonec dostal mnohem lepší part. Jeho kostým byl mimochodem navržen podle hesla „strejda, kterej o víkendech hodně paří”. 

Nespravedlnost sérií

Film stál sto třicet milionů dolarů a vedl si nejhůř v celé sérii, vydělal „pouhých” osm set milionů dolarů. Na vině ale bylo spíš rozpačitější přijetí Tajemné komnaty. Série často takhle nespravedlivě fungují, lidé jdou do kina na neuspokojivý druhý díl a pak nepřijdou na vynikající třetí. Takhle ostatně zemřel reboot série nového Star Treku. 

Kritici ale byli filmem výrazně polichoceni. Ne však tolik, aby Harry vyhrál Oscara. Byl sice opět nominován, za Nejlepší vizuální efekty a Nejlepší hudbu (opět John Williams), ale neproměnil. Cuarón se nechal slyšet, že ho práce bavila, ale pro další díl už se pravděpodobně nevrátí. Nechal sérii v nejlepším možném stavu, rozhodně v lepším, než v jakém ji našel… Z absolutního vrcholu se dá jít jenom dolů.

Příběh Ohnivého poháru až příští týden.