V minulosti jsme probírali na první pohled závažná témata, jako je porod, výchova, stravování dítěte a podobně. To úplně nejdůležitější téma jsem doposud vynechával. Seriál Hru o trůny. Hra o trůny je velký fenomén, kterému jsem dlouho odolával, nakonec jsem ale podlehl a jsem za to rád. Tolik k nějakému tomu úvodu a teď přejdeme k podstatě.
Jak se mám boha jeho dívat na poslední řadu, když mám malé dítě? A to se tu nebavíme o tom, že bych se na Hru o trůny díval s šestiletým dítětem. Seriál opravdu není vhodný pro nejmladší. Mluvím o tom, jak se na seriál dívat, když je v bytě malé dítě.
Ten problém vypadá naprosto banálně a nezkušenému oku přijde přitažený za vlasy, ale pravda je taková, že nemám kdy se na to dívat.
Jasně, že místo smolení tohoto textu jsem mohl Hru o trůny s klidem zhlédnout. Tento seriál se však postupně stal klidným přístavem mého manželství. To znamená, že seriál sledujeme se ženou. Je to naše společná věc. Tmelí nás to. Je to stavební kámen našeho manželství. A tady je právě ten problém. Jak se dva rodiče mohou dostat k tomu, aby v klidu spolu tu hodinu mohli sledovat seriál.
Spoiler na každém kroku
Možnosti se na první pohled nabízejí. Můžeme synovi pustit na druhém počítači nějakou pohádku a sami si dát seriál do sluchátek a užít si tu parádu někde stranou v temném koutě. Bohužel ale jakmile syn zjistí, že se na něco díváme, chce se dívat s námi. Můžeme ho zamknout na tu hodinu v pokojíčku, ale to, myslím, není úplně v pořádku.
Jediná šance na sledování tedy je, když syn není doma nebo spí. Předešlé řady seriálu jsme sledovali s manželkou na prodlouženém výletu ve wellness, kde jsme za ty tři dny nevylezli z pokoje a sauna nesauna jsme sledovali seriál.
Nyní, když běží poslední řada se nám žádný wellness prodloužený víkend nerýsuje. Jasně že můžeme počkat pár měsíců, ale do té doby budu už stoprocentně z různých narážek a obrázků na internetu vědět, jak vše dopadne a to já nechci. Pokud člověk používá sociální sítě, musí být rychlý a nový díl seriálu vidět maximálně do pár dnů, protože takzvaný spoiler je posléze na každém kroku.
Na dívání není prostor
Zbývá se tedy na seriál podívat večer, když dítě spí. A tady vyvstává další problém. Syna uspává vždy žena, aby si ho užila a je při uspávání natolik dobrá, že uspí i sebe. Já ji pak, když jdu spát, probudím, ona se doplouží do ložnice, ulehne a hned opět usne. Není zde žádný prostor na Hru o trůny.
Předesílám, že unavit dítě, aby odpadlo samo třeba v sedm hodin není možné. Takové pokusy zde již byly a skončily tím, že jsme se ženou leželi úplně vyřízení se svalovou horečkou na posteli a nezničitelné dítě mezi námi ještě o půl desáté večer skákalo a bylo vesmírná loď.
Na Hru o trůny si tak budu muset počkat nejspíš na léto, kdy syn pojede s babičkou na chalupu. Stejně tak dopadnou i Avengers.
Jako takhle. V kině jsem byl. V kině bývám často. Tak například na Jak vycvičit draka 3 jsem byl čtyřikrát a na Detektiv Pikachu se o víkendu chystáme po druhé.
