Režisérka Agnieszka Holland na představení Franze: Hlavně tvoje prdýlka je vidět, Stando. Krásná!
„Celý život jsem si strašně přál hrát Franze Kafku a teď kolem něj dělám úplně všechno, jenom ho nehraju,“ přiznal Josef Trojan v pondělí odpoledne v Kinosále A Thermalu, když představoval jeden z nejambicióznějších a nejočekávanějších snímků druhé půli tohoto roku. „Ale když jsem viděl tady Idana Weisse, řekl jsem si, že je to tak úplně správně,“ dodal představitel hned tří rolí, který Franze Kafku zároveň namluvil v češtině. Početná delegace česko-německo-polského koprodukčního snímku Franz režisérky Agnieszky Holland a producentky Šárky Cimbalové představila trailer snímku a ještě něco víc.
Do českých kin jde film o jedné z největších kulturních ikon všech dob už za dva měsíce, totiž 25. září 2025. Bude uveden jak v české, tak v originální verzi s titulky. Některé jeho scény se však obejdou beze slov – například Stanislav Majer, nováček v „železném fondu“ Agnieszky Holland, česky hovořící absolventky pražské FAMU třikrát nominované na Oscara, během bezmála hodinové prezentace velmi slibně vypadajícího snímku zábavně líčil, jak na něj při počátečním namlouvání šli s postupným odhalováním jobovek. „Nejdřív mi řekli, že moje angažmá bude trvat jediný den. Pak že to bude jedna scéna, potom že cesta na plac trvá den a druhý zpět. Pak mi prozradili, že je to celé v němčině. A nakonec, že tam budu nahý!“
V titulní roli se představí německý herec Idan Weiss (* 1997), jehož podoba s autorem Zámku, Procesu či Nezvěstného je neskutečná, jen na odstáté uši zjevně musel používat protetické pomůcky. „Přitom němečtí filmaři točili dva seriály o Kafkovi a Idana neobsadili, asi nebyl dost známý,“ konstatovala režisérka a producentka snímku Agnieszka Holland. „A to má nejen jeho podobu, ale i citlivost a duši,“ řekla na adresu mladého herce, který by zfleku mohl po Adrianu Brodym převzít roli v Pianistovi a jistě ho ještě uvidíme v nějakých dramatech o holocaustu. Před svou smrtí roku 2023 ho režisérce stihla navrhnout do role Kafky její dlouholetá spolupracovnice Simone Bärová, královna německého castingu, která s vkusem a vnímavostí obsadila neuvěřitelné tři stovky filmů a seriálů od Hanebných panchartů přes Babylon Berlin po Zónu zájmu a Na západní frontě klid.
Dále se ve snímku představí Jenovéfa Boková, Peter Kurth, Katharina Stark, Ivan a Josef Trojanovi, Sandra Korzeniak, Carol Schuler, Jan Budař nebo Emma Smetana, která jakožto zkušená televizní moderátorka akci uváděla. Přestože je režisérka věrná svým hercům a několik z výše jmenovaných jsme viděli jak v její minisérii Hořící keř, tak v Šarlatánovi, jeden debutant se našel. „Hlavně tvoje prdýlka je vidět, Stando. Ale krásná,“ pronesla režisérka k přítomnému Stanislavu Majerovi. „Doufám, že s námi bude točit i dál.“
Snímek podle scénáře Marka Epsteina, jehož první verze vznikla za covidu hned po dotočení Šarlatána (2020), se natáčel celé dva měsíce, převážně na Starém Městě a Malé Straně (což je producentská noční můra, jak vzpomínala producentka Šarlatána, Hranice i Franze Šárka Cimbalová), i v Berlíně. Režisérka jím hodlá složit hold osobnosti, jejíž aureola ji přitahovala odnepaměti. Poč zvolila jako Polka pro svá studia právě FAMU? „Praha mě přitahovala ze dvou důvodů – nová vlna a právě Franz Kafka. Začala jsem ho číst velmi mladá, snad už ve čtrnácti letech, a posléze se pro mě stal jedním z nejdůležitějších spisovatelů. Jeho život v Praze pro mě nesl mnoho významů, nejen fyzických, ale také existenciálních a filozofických. Chodila jsem v jeho stopách; Praha byla krásně špinavá, patinovaná, všude byli švábi, i v dnešních luxusních bytech v Pařížské ulici, kde žil.“
V jejích očích je na Kafkovi nejlákavější jeho neuchopitelnost a složitost. „V jeho psaní a životě je mnoho vrstev, stejně jako v tom, jak je viděn – neustále se aktualizuje v různých dobách. On byl prorok, viděl to kapitalistické odlidštění, které vede k totalitě a holocaustu – předvídal to. Byl zásadní pro existencialistické filozofy jako Sartre nebo Camus. Doba pohrdání zase přichází, člověk jako jedinec ztrácí svá práva a svou jedinečnou identitu – možná to je naše blízká budoucnost. Po Trumpově prvním vítězství se v Top Ten na Amazonu ocitl na prvním místě román 1984, pak alternativní historie Philipa Rotha Spiknutí proti Americe a Kafka v tom žebříčku taky přistál. Nejsem ráda, že je teď vinou politické situace takhle aktuální, ale pro náš film to není špatné.“
Oslava globálního fenoménu
Snímek dorazil představit i jeden z trojice jeho výkonných producentů, Mike Downey, který už ve Varech stihl pokřtít svůj román Istrijské zlato, uvést čínský film Holky na drátech, který šel i v hlavní soutěži letošního Berlinale a jenž produkoval, a také dát obsáhlý rozhovor Reflexu (přečtete si jej snad už v některém ze srpnových čísel). „Brzo začalo být jasné, že to bude kvintesenciálně evropský film,“ vzpomínal na projekt, jemuž prorokuje velký divácký i kritický ohlas. „Odehrála se přirozená koprodukce, na rozdíl od účelových finančních. Všichni chápali, že jde o oslavu globálního fenoménu, kterým Kafka je a po následující století jistě ještě zůstane.“
S tím souhlasil Idan Weiss: „Dokážu se na něj dost napojit, samotného mě to překvapilo. Natáčení bylo úžasné, šílené, krásné! Četl jsem jeho romány a pak i další texty, třeba deníky, a všechno mě to vede k něčemu, co nedokážu popsat. Začal jsem ztrácet sám sebe a během natáčení se začal nacházet jiný... Z natáčení jsem vyšel jako jiný člověk. Bylo to depresivní, ale nádherné.“
Cuvée z hledání Kafky
Trochu jinak k natáčení i látce přistoupila Jenovéfa Boková, která ztvárnila jednu z Kafkových nemnoha přítelkyň, překladatelku a intelektuálku Milenu Jesenskou: „Zezačátku jsem trochu dělala cavyky, protože jsem měla malou dceru a nebyla jsem moc připravená hrát, natož v němčině. Když jsem pak poprvé spatřila Idana, spadla mi brada: to byl opravdu Franz!“
Zkušený scenárista a spisovatel Marek Epstein (Václav, Ve stínu, Anděl Páně II...) pak poctivě přiznal, že ke Kafkovi přišel jaksi oklikou: „Nikdy jsem nebyl intelektuál; na střední jsem se ho pokoušel číst, ale nerozuměl jsem mu a nikdy jsem se k tomu nevrátil. Až když mě Agnieszka požádala, vrátil sem se k němu a přečetl úplně všechno. Abyste do scénáře napsali jednu větu, musíte sto dalších přečíst. K tomu jsem musel pochopit, že Agnieszka po mně nechce životopis, ale cuvée z hledání Kafky.“
Pamatujme, že toto kafkovské cuvée bude do českých kin uvedeno 25. září 2025, a to jak v české, tak v originální verzi s titulky. Škoda že speciální kafkovská sekce proběhla na MFF KV loni, u příležitosti stého výročí spisovatelova úmrtí. Franz by v ní jistě zářil.
