Právě září v seriálu Zlatá labuť, z poslední doby si ji pamatujeme coby matku „zlobivého“ Tečky v diváckém kinohitu Prvok, Šampón, Tečka a Karel. Předloni na Štědrý den se objevila jako jedna ze sudiček v pohádce České televize Jak si nevzít princeznu, v březnu 2022 si na plátně už poněkolikáté zopakovala manželku postavy Zdeňka Svěráka v komedii Betlémské světlo. Kromě divadla, filmu i televize miluje rozhlas i práci v něm, teď v dubnu byla nominována na Neviditelnou herečku století; není asi herecká disciplína, ve které by DANIELA KOLÁŘOVÁ (76), letošní laureátka Ceny prezidenta MFF Karlovy Vary, nevynikala.
Před filmovou kamerou se poprvé objevila již v době studií na pražské DAMU v adaptaci románu Vladimíra Párala Soukromá vichřice (r. Hynek Bočan, 1967).
V roce 1969 se poprvé na filmovém plátně setkává s dlouholetým hereckým partnerem Jaromírem Hanzlíkem ve filmu Slasti otce vlasti (r. Karel Steklý). V roce 1971 vytvořili manželský pár v legendárním českém sitcomu Taková normální rodinka (r. Jaroslav Dudek), v průběhu následujících let se společně objevili v divácky oblíbených filmech – muzikálu Noc na Karlštejně (r. Zdeněk Podskalský, 1973), komedii Léto s kovbojem (r. Ivo Novák, 1976) nebo televizních filmech Otec nebo bratr a Dopis psaný španělsky (r. František Filip, 1978, 1980).
Matka Tečky
V roce 1976 započala i její další mnohaletá tvůrčí spolupráce s hercem a scenáristou Zdeňkem Svěrákem. Manželský pár hráli v komedii Jiřího Menzela Na samotě u lesa (1976), v roce 1978 vytvořila po boku Josefa Abrháma jednu z hlavních rolí ve Svěrákově a Smoljakově komedii Kulový blesk (r. Ladislav Smoljak, Zdeněk Podskalský). Manželskou dvojici se Zdeňkem Svěrákem si zopakovali ještě dvakrát ve filmech Jana Svěráka Vratné lahve (2007) a Betlémské světlo (2022). Ve filmech Jana Svěráka má ostatně Daniela Kolářová stálé místo, byť v menších rolích, ať šlo o Obecnou školu (1991), Akumulátor 1 (1994) nebo Tmavomodrý svět (2001).
V roce 2009 získala Daniela Kolářová Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli v dramatu Jana Hřebejka Kawasakiho růže, mezi výrazné role posledních let patří například postava v mysteriózním přepracování známé balady Polednice (r. Jiří Sádek, 2016) nebo role ironické maminky jednoho z hrdinů komedie Patrika Hartla Prvok, Šampón, Tečka a Karel (2021).
Stejně pevné místo jako v českém filmu má Daniela Kolářová mnoho let i na televizních obrazovkách, především v úspěšných seriálech – Nemocnice na kraji města, My všichni školou povinní, Život je ples, Život a doba soudce A. K., Ulice, Sestřičky, Modrý kód nebo aktuálně Zlatá labuť a v řadě dalších.
Kulový blesk
Po absolvování DAMU byla Daniela Kolářová nejprve členkou souboru Divadla S. K. Neumanna, od roku 1971 pak mnoho let v angažmá v Divadle na Vinohradech, kde vytvořila nezapomenutelné role například v inscenacích Loupežník, Hamlet, Drobečky z perníku nebo Hořké slzy Petry von Kantové. Za herecký výkon v inscenaci U cíle v Divadle Komedie Praha získala Cenu Alfréda Radoka 2004. V současné době ji můžeme vidět v představeních různých pražských scén – Studia Dva, Vršovického divadla MANA nebo ve Viole.
Letošní 57. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (30. června–8. července 2023) uvede jako poctu Daniele Kolářové komedii režisérů Ladislava Smoljaka a Zdeňka Podskalského Kulový blesk.
