Ten bukový les vypadá zdánlivě pořád stejně. Střetávají se tu ale dva rozdílné světy. Na jedné straně Rumunsko se svou Evropskou unií, volným pohybem a výdělkem. A na té druhé? Ukrajina. Blátivé cesty, dědičné pašerácké klany a dávné lidové tradice.
Leonid zvaný Pamfír (Oleksandr Jacenťuk) je majitelem mohutného kníru a taky očí, které viděly příliš mnoho. Leonid se po letech dřiny v Polsku vrací na rodnou hroudu, tedy na ukrajinskou část Bukoviny. Syn Nazar (Stanislav Potiak) už je velký, nechce chodit do kostelního sboru. Půjde jenom po matčině naléhání. A stejně ten večer kostel vzplane. Aby utlumil vášně, Pamfír bez okolků slíbí, že škodu nahradí. Ale jak? Pašeráctvím na rumunskou stranu hranice. V oblasti jde o řemeslo děděné, své o něm vědí i Pamfírovi rodiče a Pamfír sám v něm jako mladík slavil úspěchy. Všechno ale má svá pravidla. To Pamfír zjišťuje, když nadopovaný povzbuzováky a s krabicemi na stěhování na zádech po letech vkročí do bukového lesa.
Pamfír je filmem mnoha odlesků. Lze tu vidět velmi autentickou pašeráckou linku, která si ničím nezadá s italskými mafiánkami anebo britskými akčními snímky Guye Ritchieho. Režisér ale obecenstvu zároveň po herzogovském způsobu ukazuje tradici novoročního karnevalu Malanka, kdy vše staré končí. A pak je tu tragický příběh Pamfírovy rodiny: čekání a očekávání, budoucnost a minulost. Dmytro Sucholytkyj-Sobčuk se v tomhle labyrintu ale neztrácí. Ačkoli je Pamfír jeho režijním debutem, film je velmi soustředěným pohledem do konkrétní oblasti na kraji EU. Pamfírovo lopocení po rozbahněných cestách na bicyklu, příprava masek a kostýmů, oči zkorumpovaných pohraničníků na lesní hranici. „Chtěl jsem vyprávět o vedlejších účincích bezpodmínečné lásky,“ osvětluje režisér pro Cineuropu. „Klíčová byla pro mě otázka svědomí a morálky v případě, že se rozhodnete něco udělat, či neudělat.“
Dlužno podotknout, že Sucholytkyj-Sobčuk už v prostředí tradičního karnevalu kdysi natočil krátký film Krasna Malanka. „Nasbíral jsem tehdy spoustu materiálu, při psaní scénáře mi to hodně pomohlo.“
Pamfír jsem viděl na festivalu v Cannes, kde se promítal v progresívní sekci Director’s Fortnight. Pro svou autentičnost, zapálenou syrovost a jednoznačný tah na branku patří mezi mé nejsilnější zážitky; podobné to bude jistě i ve vašem případě ve Varech.
Režie: Dmytro Sucholytkyj-Sobčuk
Ukrajina, Francie, Lucembursko 2022
