Landovský: Český obranný průmysl může ovlivnit celou Evropu
„Pokud zvýšíme výdaje na obranu, tak nebudeme najednou bezpečnější. Rozhodující je kromě politické vůle i změna myšlení lidí, kteří budou srozuměni s tím, proč je potřeba na obranu více peněz. To poskytne další šance i perspektivu pro český obranný průmysl,“ říká v rozhovoru pro Reflex Jakub Landovský, jenž byl náměstkem ministra obrany, velvyslancem při NATO a je i členem aktivních záloh Armády ČR.
Český obranný průmysl byl léta popelkou, ale v posledních letech nabyl kvůli situaci ve světě na důležitosti. Jak ho ovlivňuje situace ve světě i v Evropě?
Chovali jsme se v České republice i v Evropě dlouho pokrytecky, protože na jednu stranu jsme hovořili o tom, že se bezpečnostní prostředí i nedaleko od nás zhoršuje, ale nic jsme nedělali pro to, aby tomu bylo jinak. Větší tlak na obranu všichni datují k válce na Ukrajině, jenže ta je jenom jedním z ohnisek daleko větších změn ve světě. Demokratické země budou muset mohutně investovat do silné ekonomiky a silné obrany, respektive do schopnosti projekce síly. V těžkém období, které právě probíhá, na tom budou dobře ty státy a skupiny, jež jsou schopny ovlivňovat aktivně svět nejenom svou obranou, ale i politikou, diplomacií, hospodářským výkonem. Bude to daleko více ovlivňováno nejenom tím, že Rusko devastuje evropskou bezpečnost, ale i vztahem ke stále silnější a asertivnější Číně. Do toho všeho logicky zapadá i posilování českého obranného průmyslu.
Státy hovoří o obraně, ale vojenské kapacity mají sloužit i k útoku. Donald Trump nedávno přejmenoval americký Pentagon na ministerstvo války. O čem to svědčí?
Důležité je vyzařovat sílu. Aby bylo vidět, že jsme ji ochotni použít, bude-li to třeba, a nejenom na území, které je napadeno, ale i v hloubce nepřítele. Podívejme se na Ukrajinu, jak to tam formuje válečnou situaci. Západní pomoc, včetně té české, byla a je velká, ale léta také vidíme překážky při používání některých západních zbraní a možných ukrajinských útoků na ruské území. Jenže v takové válce nelze oddělit jedno od druhého.
Z čeho ta opatrnost Západu pramení?
Náš svět se zrodil z popela druhé světové války. Jednou ze základních premis toho světa bylo, že zabráníme případné další světové válce. Obrana tím nabyla na obrovském významu. Ovšem my si nevybíráme svět, ve kterém žijeme. Proto dnes některé země bez problémů provádějí agrese na cizím území a nikdo se nad tím už ani nepozastavuje. Pravidla a mezinárodní právo jsou ohýbány. Naši konkurenti usilují o změnu světového řádu. Z důvodu této nepředvídatelnosti a nestability musí naše spojenecké země hledat nejenom lepší schopnosti se bránit, ale i projektovat svoji sílu na vzdálené cíle. No a obloukem jsme opět u výkonného obranného průmyslu, jejž k tomu potřebujeme.
Z čeho jsme u těch změn nejvíce zaskočeni?
Že tomu nejsme schopni účinně čelit. Prostě nejsme v současnosti vždy ti, kteří budou určovat agendu. Svět se nezařídí podle toho, co řekneme my. Proto je ta situace tak nebezpečná a na druhou stranu tak zajímavá. A proto je důležité, abychom posílili evropskou ekonomiku, protože celoevropský HDP v poměru k ostatním globálním centrům setrvale klesá. I když zvýšíme výdaje na obranu, což děláme, tak ostatní je zvyšují rovněž a možná i rychleji. Přitom u nás zvýšené výdaje na obranu vyvolávají vážné politické a společenské otázky, což způsobuje problémy: lidé se ptají, zda bude dodržena společenská smlouva, zda budou dál zajištěné sociální služby a podobně. Málo si pak uvědomujeme, že například v České republice byla obrana léta šizena a máme v tom obrovský dluh. Není jednoduché to vysvětlit, protože posilování obrany je věc velmi dlouhodobá. Ona je vidět, až když je zle. Jenže ono už zle je.
Česko soběstačné ve výrobě zbraní nebude. Může být v tom alespoň Evropa více autonomní? Protože hodně zbraní nakupujeme v USA.
Autonomii nemůžeme vnímat jako autarkii, tedy že bychom byli v tomto směru někdy úplně soběstační. Česká republika určitě ne, to je ekonomické realitě vzdáleno. Dám příklad ohledně dělostřelecké velkorážové munice 155 milimetrů, protože existuje i známá česká muniční iniciativa pro Ukrajinu. Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno promluvil v Praze a řekl, že Evropa dnes podobných granátů vyrábí šestkrát více než před zahájením ruské agrese na Ukrajinu v únoru 2022. Tak si to představme: máme šestkrát větší produkci, jenže pořád vyrábíme méně než Rusko. To je problém. Mezitím se velmi rychle mění způsob, jak a jaké zbraně používáme. Cestu v poslední době ukazují drony.
Česko se v tomto celém procesu nachází kde?
Česká republika může být velkým, vlivným a autonomním hráčem například v oblasti munice. To se nám dokonce daří. Máme v tomto odvětví několik velkých i menších společností. Všichni se u toho snaží mít co největší součást produkčního řetězce pod svou kontrolou, ale to neznamená, že je to pouze na našem území. Je dobře, že české firmy mají už i velké akvizice v zahraničí. To je jeden z příkladů úspěchů našeho obranného průmyslu. Dokazuje to, že je na vzestupu.
Vy ale současně varujete, že samotné peníze při zajišťování bezpečnosti nestačí, že jsou k tomu potřeba i další věci. Jaké?
Pokud zvýšíme výdaje na obranu, tak nebudeme najednou bezpečnější. Rozhodující je kromě politické vůle i změna myšlení veřejnosti. Pokud jí to bude dobře vysvětleno, měla by být srozuměna s tím, proč je potřeba na obranu více peněz a jak to bude probíhat. Někdo říká, že to vyřeší inovace, ale ani to není všelék. Ukrajina letos vyrobí kolem 4,5 miliónu dronů, což je fantastické číslo. Povolení k výrobě tam na rozdíl od nás dostanete rychle, můžete nabírat jakákoli data, zbraně se dají testovat všude, fronta je dlouhá. Rychlost, se kterou se to děje a pak uplatňuje na bojišti, je další nesmírně důležitou věcí. Tam někde se bude lámat chleba, nepůjde jenom o množství peněz, ale i o to, jak inovativně budeme budovat obranu. Obranný průmysl nemá za úkol vyhrávat války, ale dělá to, co po něm požadují státy a armády. Reaguje na koncepty válčení. Z tohoto pohledu by pro český obranný průmysl byly další ideální platformou drony, na tom bychom měli daleko více pracovat. Drony by nás posunuly dál, navíc nemají tak vysoké vstupní náklady a jsou využitelné i v civilním životě. Bylo by dobré, kdyby i v případě dronů v Česku vznikl kompletní produkční řetězec. Schopnosti na to máme.
Jaké jiné věci se dají přenést z civilu do armády a opačně?
Zásadně se změnila třeba logistika dopravy a zásobování nejrůznějším zbožím, zapojila se počítačová technika a také umělá inteligence. To se dá krásně přenést také do logistiky armády. Takhle o tom všem uvažujme a rozšiřme portfolio i pro obranný průmysl.
Český obranný průmysl profituje z války na Ukrajině, ta ovšem jednou skončí. Není závislost na ukrajinském trhu do budoucna vlastně nebezpečná?
Obranný průmysl musí pochopit současnou situaci jako šanci na větší inovace, jež nakonec posílí celou ekonomiku. Amerika kdysi nevyvíjela počítače proto, aby měly děti na čem hrát počítačové hry, ale chtěla dosáhnout převahy v raketové obraně. Nebála se však některé vojenské vynálezy volně šířit, protože věděla, že to požene ekonomiku kupředu. To bychom měli dělat i my. Je to obrovská šance pro rozvoj našich firem v obranném průmyslu, o němž musíme přemýšlet tak, že není separovaný od ostatní ekonomiky. Na inovace do obranného průmyslu jde ale v Česku zatím málo peněz. To se týká jak státního, tak soukromého sektoru. Důvodem je, že kultura podnikání není tak orientovaná na inovace jako třeba v USA či Izraeli. S tím je ale spojené riziko, protože ne všichni u toho uspějí.
Jak bychom mohli na závěr situaci v Evropě charakterizovat v rámci českého obranného průmyslu?
Evropská prosperita musí být doplněna i obranou té prosperity před jinými a jednoznačnou obranou vyloženě evropských zájmů. Český obranný průmysl pak může podle mě dokonce změnit a ovlivnit i celý evropský obranný průmysl. Naše země má jednu nezpochybnitelnou výhodu a tou je lidský kapitál. Stále máme lidi, kteří jsou schopni myslet mimo hlavní proud a být výjimeční. Jsme prostě kreativní. A jsme bezpečná země. To jsou všechno velmi dobré podmínky pro úspěšný rozvoj obranného průmyslu. Teď to jen ještě lépe rozvinout.
