Když to dobře vyjde, tak je podzim bohatý na prodloužené víkendy. Státní svátky, podzimní prázdniny. Někdo je tráví zachumlaný pod dekou, jiní vyjdou do ulic oslavovat naši státnost. Pokud nejste ani z jedné skupiny a během volna nevíte, co se sebou, zkuste se podívat do Söldenu. Tam můžete prožít svátky úplně jiným způsobem.
Sölden je známé a vyhledávané horské středisko v Tyrolsku a z Prahy se tam dostanete autem za nějakých sedm hodin. Komu to přijde dlouhé, ať se cestou zastaví v Garmisch-Partenkirchenu. Tohle malebné městečko je ideální na rychlý oběd při cestě nebo tu můžete rovnou začít s poznáváním ciziny. Mají tu slavný olympijský stadion se skokanskými můstky, který hostil zimní hry v roce 1936. A má tak co říct jak ke sportu, tak i historii. Kdo se chce zdržet o něco déle, nesmí minout rokli Partnach. Skalní stezka vede nad korytem divoké řeky. Nabízí fenomenální podívanou i momenty, kdy vám pod tíhou skalního masivu bude tuhnout krev v žilách.
Sváteční lyžovačka
Do Söldenu se samozřejmě dá jezdit po celý rok. Ať už na lyže, skialpy nebo za letní turistikou. Největší zážitek ale podstoupíte tehdy, když sem zavítáte na zahájení Světového poháru v alpském lyžování, jehož první závod se tradičně jezdí na konci října právě v rakouském Söldenu. Celé město ožije, ulicemi proudí zástupy fanoušků z celého světa. Tyto dny nejsou jen o lyžování, ale jsou i významnou kulturní akcí. Každoročně do Söldenu přijede přes dva miliony turistů a tímto závodem se otevírá lyžařská sezóna, tedy nejdůležitější období roku.
Že je pro Rakušany sjezdové lyžování národní sport, je tu cítit na každém kroku. Na zahajovacím ceremoniálu se objeví světové hvězdy lyžařského sportu i rakouské hudební celebrity. Předvečer závodu je jedna velká party, která pak pokračuje celý víkend. Spíše než sportovní událost připomíná jeden velký festival. Odehrává se na řadě míst, mezi kterými můžete přejíždět buď po vlastní ose, nebo využít autobusovou dopravu, která je při této události notně posílena.
Závod se jede dva dny. První závodí ženy v sobotu, v neděli jsou pak na řadě muži. Trasa závodu je na ledovci Rettenbach, který skýtá mnoho kilometrů sjezdovek. Nemusíte se tak jenom dívat. Během toho, co jezdí závodníci, můžete na lyže naskočit také. Ze svahu pak budete mít jedinečné výhledy na trasu závodu i na tribuny dole. Můžete být doslova metry o svištících závodníků. Mezi vámi je jen natažená bezpečnostní síť a vznášející se poprašky sněhu z jimi ostře sekaných oblouků.
Ze startovní čáry závodu vypadá masivní hlediště dole pod kopcem jako mraveniště. Spousta místních i cizích diváků se tu mísí na tribunách, mezi pódii a stánky s občerstvením. Kdo je tu doma a kdo se jen přijel podívat, poznáte snadno. Horalé jsou velmi otužilí, a tak i když teploty klesají pomalu k nule, oni tu postávají jen ve větrovkách nebo v tradičních krojích.
Málokdy se do rakouských alp dostanete na pomezí dvou sezón. Většina lidí sem jezdí na lyže v zimě. Někdo přidává i letní dovolenou s procházkami po horách. Netradiční zážitky a kombinace obojího zažijete právě touto dobou. V podhůří ještě není taková zima, a když vysvitne slunce, můžete na trek vyrazit i poměrně na lehko. Stačí vyjet o pár set metrů výš a čeká vás sníh a stejně dobré lyžování jako uprostřed zimy. Jen turistů je tu o poznání méně. A že ještě nejsou lyžařské areály v plném provozu? Když jsou dost dobré pro světový pohár, proč by mi neměly stačit…
