V malebném kraji nedaleko Karlštejna a břehů řeky Berounky se nachází proslulá obec Svatý Jan pod Skalou. Návštěvníky láká zdejší svatojánský kostel a jeskyně svatého Ivana, ale i připomínka temných 50. let. Ve zdejší škole vybudované z bývalého kláštera tehdy fungoval jeden z nejkrutějších pracovních táborů Československa. Kdo si ale dá tu námahu a vystoupá na Svatojanskou skálu nad obec, naskytne se mu nádherný výhled na širé okolí. Pokud odsud zamíří východním směrem tak zhruba po kilometru chůze dorazí k unikátnímu hornickému skanzenu Solvayovy lomy.
Skanzen již od roku 1993 provozuje občanské sdružení Společnost Barbora, společnost pro zachování důlních a průmyslových památek. Jeho členové v areálu postupně obnovili úzkorozchodnou dráhu a vozí zde návštěvníky hornickými vláčky. Nabízí i prohlídku štoly i muzea těžby a dopravy vápence v Českém krasu. V rámci venkovní expozice si mohou návštěvníci prohlédnout například vzduchový vrátek a svážnou dráhu, lanové bagry, úzkorozchodné lokomotivy, důlní a lomové vozíky i další exponáty.
Historie lomu sahá až do roku 1916. Vlastníkem a provozovatelem byl Rakouský spolek pro chemickou a metalurgickou výrobu a výrobu amoniakální sody systém Solvay. Pro úplnost dodejme, že horniny se dopravovaly samotížnou lanovkou (obdobná například dodnes funguje mezi Černým dolem a Kunčicemi v Krkonoších), kterou se pouze na brzdu spouštěl vápenec v koších do Loděnic, odkud vlakem putoval do továrny v severočeských Neštěmicích nad Labem, která se zabývala výrobou sody tzv. Solvayovou metodou. Od toho je odvozen i užívaný název lomu a název skanzenu.
Němci a znárodnění
Vytěžený materiál se ručně nakládal do vozíků úzkorozchodné dráhy o rozchodu 600 mm. Tyto vozíky se lidskou silou tlačily k horní stanici samotížné lanovky vedoucí na překladiště státní dráhy v Loděnici, odkud byl vápenec převážen na zpracování do Neštěmic. Lanová dráha byla 1580 metrů dlouhá, překonávala převýšení 126 metrů a dokázala přepravit 38 tun materiálu za hodinu. V roce 1925 se podařilo zavést do lomu elektřinu, což umožnilo nahradit spalovací motor k pohonu kompresoru za elektrický a pořídit i výkonnější kompresor. V roce 1928 již byl lom vybaven třemi elektromotory o celkovém výkonu 85,75 koní a osvětlení závodu zajišťovalo přes 60 žárovek.
Největšího rozmachu dosáhla těžba v lomu za druhé světové války, kdy byla podřízena německému plánovanému hospodářství. Vybavení lomu bylo rozšířeno o elektrický a dieselový bagr a nové dieslové a benzinové lokomotivy. Pro nedostatek pohonných hmot během války však musel být dieselový bagr přestavěn na elektrický a jedna benzínová lokomotiva byla dodatečně osazena generátorem na dřevoplyn. Roku 1945 byly lom i neštěmická továrna znárodněny a podřízeny národnímu podniku Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem. Již roku 1950 však došlo k další změně, neboť tento národní podnik byl zrušen a část jeho majetku přešla pod nový podnik Továrna na sodu Neštěmice (TONASO).
Tip na výlet
Důsledkem masivní těžby těch nejkvalitnějších vápenců během války, byl v následujících letech nepříznivý poměr vytěženého vápence a materiálu, který musel byt ukládán na haldy. Nepomohly pokusy o rozšíření těžby ani o její mechanizaci, lom již nedokázal dostatečné dodávky vápence zajistit a TONASO jej předalo národnímu podniku Železnorudné doly Nučice, který jej obratem přenechal podniku Československé státní silnice Praha. Silničáři upřednostňovali jiné technologie, a tak v roce 1956 došlo ke zrušení úzkorozchodné dráhy a jejímu nahrazení nákladními automobily. Až do roku 1963 probíhala těžba vápence jako materiálu pro opravy silnic, ale po zprovoznění nového moderního lomu u Vinařic, bylo rozhodnuto o ukončení těžby.
V následujících třech dekádách areál lomů chátral a postupně z něj mizelo veškeré vybavení a technika připomínající těžbu. V roce 1993 se areálu ujal již zmiňovaný spolek Barbora, který do něj začal vracet techniku i život. Od té doby každým rokem zve tisíce návštěvníků na procházku do historie tohoto lomu i těžkého těžařského řemesla. Lom je pro veřejnost otevřen od května do října a je to zajímavý tip na letní či podzimní výlet.
