Při návštěvě Žiliny a okolí byste si rozhodně neměli nechat ujít výšlap k troskám Lietavského hradu, který je druhou nejrozsáhlejší zříceninou hradu na Slovensku. Je zároveň dominantou v celém okolí, protože se vypíná na skalnaté plošině blízko vrcholu Cibulník (635 m n. m.) a okolí je zároveň vhodné pro pěší turistiku a cykloturistiku. Hrad se nachází zhruba 10 kilometrů od Žiliny.
K hradu se můžete vydat buď přímo z pod ním ležící Lietavy nebo z části Lietavy zvané Majer. Já jsem při své návštěvě zaparkoval automobil právě v části Majer, ale parkovacích míst je zde málo, počítejte tedy s tím, že možná budete muset parkovat až přímo v Lietavě. Pokud nebudete spěchat a budete parkovat v Lietavě, doporučuji vrátit se pak k autu delší trasou přes Majer. Při cestě budete mít impozantní výhled na trosky hradu čnící na skále, což ze strany cesty z Lietavy není tak moc dobře vidět.
Když se budete blížit k vstupu do hradu, doporučuji jít po horní ze dvou pěšin, ale opatrně. Vine se po hřebeni skal a je z ní před hradem vidět impozantnost tohoto „orlího hnízda“, ale je zde také nádherný výhled do oblasti Lietavská Svinná-Babkov, kde jsou mimochodem zimní lyžařské vleky, a oblast je tak vhodná i pro zimní turistiku.
Podle starobylé místní pověsti na místě dnešního hradu Lietava stávalo pohanské obětiště bohyni Ladě. Samotný hrad byl postaven v druhé polovině 13. století a od poloviny 18. století již chátral a byl prakticky nevyužíván. Jeho záchrana se začala realizovat až od roku 1999, přitom se ovšem jedná o jednu z nejokrasnějších hradních zřícenin nejen na Slovensku, ale i ve střední Evropě.
Za zakladatele hradu jsou považováni členové rodu Balašovců, kteří nejprve vystavěli čtyřpodlažní věž s hradbou v gotickém stylu. Za vlády Františka Turza (1515 až 1574) byl hrad přestavován v renesančním slohu. I přes rozsáhlou devastaci jsou dodnes na hradě vidět pozůstatky obou slohů. V roce 2009 byl hrad označen americkým Světovým památkovým fondem za nejohroženější památku světa pro rok 2010. O záchranu hradu usiluje občanská iniciativa Združenie na záchranu Lietavského hradu. Nejkratší cesta na Lietavský hrad je z Lietavské Svinné (zhruba 1,4 kilometrů) a z Lietavy-Majer (zhruba 2,1 kilometrů).
Případné zájemce o návštěvu hradu bych ještě rád upozornil na unikátní nález v prostorách hradu, který se podařil 7. září roku 1969 dr. Vojtěchu Bukovinskému a Štefanu Lučančinovi. Oba tehdy odkryli na nejvyšším místě skály v prostorách Lietavského hradu germánské runy. Dr. Bukovinský o nálezu napsal v roce 1970 článek, v němž mimo jiné nález popisuje ve slovenštině takto: „Runový nápis sa rozkladá v relatívnej výške 5 až 7 metrov nad úrovňou nádvoria. Plocha, ktorú runy zaberajú, meria horizontálne 250 cm a vertikálne 220 cm. Runové symboly boli do skaly vytesané najskôr železným dlátom. Ryhy dosahujú miestami až 3 centimetrovú hrúbku. Symboly sú pomerne veľké, tak napríklad nápadný štvorcový znak v strede obrazca, ktorý svojím tvarom pripomína dvojdielne okno, ktoré má rozmery 20×25 cm. (…) Naša predbežná analýza záhadného nápisu na Lietave dospela k tomuto záveru: K pôvodnému, najstaršiemu (azda keltskému) nápisu pribudol z ľavej strany germánsky runový text, zatiaľ čo v pravo od neho – oveľa neskoršie – bol pripísaný novším dánskym futharkom druhý záznam. Predpokladáme, že runový nápis bol súčasťou obetného pohanského oltára, ktorý – ako sa to aj v povestiach dosiaľ uchovalo – stal v praveku na tomto najvýchodnejšom výbežku Súľovských skál.“
Co se týče samotné Lietavy, tak podle archeologických nálezů byla oblast Lietavy osídlena již v době bronzové a mezi její nejstarší stavby patří gotický kostel Povýšení svatého kříže z 15. století, který má věž datovanou již do století 13. Obec je převážně slovenská, ale žije zde i pár Čechů a Rusů. Taktéž je naprosto katolická (1286 osob) s pár lidmi jiných křesťanských směrů a několika lidmi bez vyznání (70 osob).
Pokud budete mít čas a zájem, doporučuji vydat se i dál za Lietavu do Lietavské Závadky, kde silnice končí a začínají kopce se skalami, v nichž můžete navštívit například skalní hrad Súľov (zvaný také Roháč) v Súľovských skalách (jde o jediné slovenské unikátní skalní město tvořené slepenci). Můžete tam také navštívit jeskyni Šarkania diera.
Oblast Žilinského kraje je tak oblastí snadno dostupnou z České republiky i pro obyvatele Prahy díky přímému železničnímu spojení či dálniční síti a má turistům co nabídnout. V okolí například leží i unikátní skalní hrad Strečno či trochu dál rekreační oblasti přehrad Liptovská Mara či Oravská přehrada. Rozhodně tedy doporučuji tuto oblast navštívit. Sám se sem rád vracím, abych objevoval jejich další a další přírodní pozoruhodnosti a historické zajímavosti.
