Trosky Apollónova chrámu v Side.

Trosky Apollónova chrámu v Side. Zdroj: Lukáš Lhoťan

Antické trosky zarostlé trávou v prostoru Side.
Během mé návštěvy v části antického města Side probíhal záchranný archeologicky průzkum
Kamenné obličeje z trosek divadla v Side.
Pláž u Side.
Vodopád na řece Manavgat.
12
Fotogalerie

Navštivte turecké Side, kde se podle legendy tajně scházeli Kleopatra a Marcus Antonius

Trosky antického města Side s okolím patří k nejnavštěvovanějším oblastem turecké riviéry. Side leží na poloostrově u města Manavgat zhruba uprostřed cesty z Antalye do Alanye. Naleznete zde nejen antické památky, které patří k nejpozoruhodnějším v Turecku, ale také krásné písčité pláže a možnost výhodných nákupů různého zboží v okolí. Osobně jsem toto město navštívil a vřele mohu doporučit strávení dovolené v této oblasti. Hodlám se sem vrátit, protože nedaleko leží trosky dalších antických měst, které bych rád prozkoumal. 

Město Side mělo být založeno Řeky zhruba v 7. století před naším letopočtem a velice rychle se stalo nejvýznamnějším městským centrem tehdejší oblasti zvané Pamfýlie. Ochrannou bohyní města byla Athéna, jejíž podobizna se nachází také na mincích ražených v Side. Zajímavosti je také skutečnost, že v Side se v antických dobách hovořilo a psalo místním jazykem, který dodnes nebyl rozluštěn. Narodili se zde sofistický filozof Troilus a uznávaný byzantský právník Tribonian, který měl velký vliv na právní reformu v Byzantské říši. 

V roce 78 před naším letopočtem získali město Římané. Z této doby pochází nejvíce zachovaných antických trosek. Po nich vládu přejali Byzantici. Od 4. století našeho letopočtu začal pokles významu města, které se již nedokázalo účinně bránit proti nájezdům muslimů a bylo poničeno i zemětřesením. Nakonec se jeho obyvatelé z města v 10. století odstěhovali a to začalo pustnout. Ve 12. století došlo ještě nakrátko k obnovení města, ale o sto let později jej dobyli seldžučtí Turci a město definitivně zůstalo opuštěné. Teprve v 19. století bylo Side a okolí znovu osídleno, a to muslimy (údajně především řeckými konvertity k islámu), kteří museli odejít z Kréty po jejím osvobození zpod osmanské vlády v rámci řeckého boje za svobodu. 

Side má turistům co nabídnout ze své spletité a bohaté historie. Nalezneme zde například Nymfeum (velkou fontánu), Agoru (veřejné fórum), zachovalé římské divadlo z 2. století n.l. (je unikátní tím, že není vyhloubeno do svahu, ale je celé postavené z kamene, obdobně jako Koloseum v Římě), trosky Apollónova chrámu a také trosky chrámu Afrodity, trosky křesťanské Basiliky, byzantské nemocnice, obydlí běžných lidí a také antický přístav, který dnes slouží jako kotviště jachet. Traduje se legenda, že si zde dávali milostná dostaveníčka Kleopatra a Marcus Antonius. I dnes kolem přístavu naleznete posezení v příjemných restauracích, kde lze ochutnat mořské plody či se zastavit jen tak na kávu. 

Side také bylo významným metropolitním sídlem křesťanské církve. Někteří místní biskupové se zapsali do historie církve, například biskup Amphilochius, biskup Epidaurus a další. Dnes Side figuruje pouze jako titulární diecéze katolické církve (tj. symbolická, již zaniklá diecéze). Relativně nedaleko Side leží trosky dalších antických měst, například Aspendos, Perge, Seleucia. 

Pláže v okolí města jsou převážně písčité, občas místy s drobnými kaménky. Mimo lenošení u moře je oblast také hojně využívána k surfování a dalším vodním sportům. Západní pláž u Side je asi nejvíce navštěvovaná a dostupná, nachází se u hotelů a je docela dlouhá. Naopak východní pláž je také dlouhá, ale není už tak jednoduše přístupná, bývá zde méně lidí a především se nachází hned u antických trosek. Pro milovníky kultury může být zajímavá informace, že v římském divadle se pravidelně koná festival hudby (Kültür ve Sanat Festivali).

Side administrativně spadá pod nedaleké město Manavgat (které je od Side vzdáleno zhruba 4 kilometry). Návštěvu tohoto města také doporučuji, protože se zde dá nakupit levněji než v Side. Také se zde můžete lépe seznámit s běžným životem Turků než v turistickém centru Side. Pokud chcete cestovat po Turecku sami, Manavgat se pro vás stane důležitým dopravním uzlem, odkud vyjíždějí autobusy směrem na Antalyu, Alanyu i na Konyu.

Několik kilometrů za městem najdete také přírodní zajímavost – vodopád na řece Manavgat. Kolem vodopádu je množství čajoven a kaváren a místo tak slouží k výletům i pro místní obyvatele. Osobně jsem toto místo navštívil a jeho návštěvu doporučuji, jde opravdu o malebné zákoutí. Jen pro zajímavost: tento vodopád se v letech 1968 až 1983 nacházel i na staré turecké pětilirové bankovce.

Některé cestovní kanceláře také nabízejí fakultativní výlet přes Manavgat po řece stejného jména. Takové výlety určitě mohou být velkým zpestřením pobytu. Vydat se lze také na výlet k přehradě s hydroelektrárnou Oymapinar (která leží zhruba 23 kilometrů od města Manavgat a výška její hráze se udává 184 metrů), vybudované na řece Manavgat v horách, kde se nabízí projížďka lodí do úchvatného kaňonu s přírodními zajímavostmi. Cestou k této přehradě můžete jet kolem druhé, o něco nižší přehrady. 

Pokud budete mít čas a chuť, cestou k přehradě se dá odbočit směrem k nedalekým troskám antického města Seleukeia. Podle názoru německého archeologa Johannese Nollého však nejde o zbytky Seleukeie, ale o pozůstatky města Lyrby. Narazit se dá také na trosky akvaduktu, které můžete spatřit na několika místech cestou k přehradě Oymapinar.

Závěrem bych dodal, že v horách nedaleko přehrady Oymapinar se nachází i jeskyně Lišek (turecky Tilkiler Mağarası, zřejmě pojmenována podle nedaleké vsi stejného jména), která má délku přes 6,8 kilometrů a je tak třetí nejdelší známou jeskyní v Turecku. Byla objevena v roce 1976 a je vědecky ceněnou pro své složení a procesy v ní probíhající. Kuriozitou je, že v jedné její části, zvané Hala hradů, speleologové postavili z písku několik hradů, které tam vydržely neporušené přes 27 let. Byť na internetu lze nalézt množství amatérských fotografií jeskyně, bohužel se mi nepodařilo zjistit, jestli je jeskyně volně přístupná běžným lidem. Ovšem na webu Projekt TAY (Archaeological Settlements of Turkey) se o ní píše stylem, jako by přístupná veřejnosti byla. Proto doporučuji zájemcům zjistit si aktuální informace nejlépe až přímo na místě v Turecku.