Vzducholodě Zeppelin: Příběh vzdušných obrů, který ukončily hořící hákové kříže nad New Yorkem | Reflex.cz
nahoru

Vzducholodě Zeppelin: Příběh vzdušných obrů, který ukončily hořící hákové kříže nad New Yorkem

Zdeněk Vacek29. února 2020 • 07:00
Vzducholodě Zeppelin: Příběh vzdušných obrů, který ukončily hořící hákové kříže nad New Yorkem
foto: Profimedia.cz

Ani dnešní dopravní letadla neobletí zeměkouli s jediným mezi­přistáním, jako to před 90 lety dokázal čtvrtkilometrový Graf Zeppelin. Na pětadvacet pasažérů připadal dvojnásobek personálu, jednosměrná letenka z Frankfurtu do USA nebo Brazílie stála víc než roční plat průměrného Němce. Obří reklamní plocha s hákovými kříži skvěle posloužila nacistické propagandě.

První vzducholoď hraběte Ferdinanda von Zeppelina se z hangáru plujícího na hladině Bodamského jezera vznesla 2. července 1900. Za hranice se její následovnice vydala v roce 1908, dvanác­tihodinový let vedl do Švýcarska. Při jedné z dalších spanilých výprav zamířil 136 metrů dlouhý doutníkový zepelín údolím Rýna k Basileji, ke Štrasburku a k Mohuči. Na zemi zněly zvony, obyvatelstvo jásalo, pevnostní děla pálila dunivé oslavné salvy. Exhibici sice zastavila technická závada, ale nikomu se nic nestalo – na rozdíl od letadel zůstaly stroje lehčí než vzduch po zhasnutí motoru na místě. Vzducholoď se pomalu spustila blíže k zemi a na laně taženém parníkem se vydala proti proudu Rýna k domovu, na opravu.

V listopadu 1909 vznikla Německá akciová společnost pro vzducholodní dopravu (DELAG), napřes­rok podniknutý let na Špicberky úspěšně prověřil možnosti cestování nad Arktidou. Již v sezóně 1911 umožnil typ nazvaný Švábsko cestujícím pobyt v luxusní gondole vykládané mahagonovým dřevem a perletí, nechyběla umývárna s toaletou. Kvůli strachu z exploze vodíkové náplně se servírovala pouze studená kuchyně, ovšem pouze nejkvalitnější paštiky, šunka a kaviár. Uvedená vzducholoď vykonala jen během letních měsíců roku 1911 přes sto letů bez vážnější poruchy či zdržení.

Do vypuknutí první světové války přepravily čtyři stroje DELAG během více než 1500 letů na 34 028 cestujících, s nimiž absolvovaly přes 160 000 km! Hlavním dopravním uzlem se měla stát Postupim u Berlína.

Proti i pro Západ

Za války vzniklo 88 vzducholodí, které během 51 bojových letů nad Anglii svrhly celkem 197 tun pum, zabily 557 osob a 1358 zranily. Dále podnikly na dvanáct set průzkumných letů. Armáda přitom přišla o dvě třetiny zepelínů a asi pět stovek členů jejich posádek. Hlavní přínos nasazení vzducholodí měl být psychologický a dále se odhadovalo, že zaměstnaly až 15 000 vojáků Dohody. Před jejich kulkami a šrapnely unikaly zepelíny až do výšky 7600 metrů. Neméně působivý byl výkon stroje L 59, který 21. listopadu 1917 odstartoval z bulharského Jambolu s válečným materiálem na pomoc německým koloniím ve východní Africe. Jenže na půli cesty byla posádka rádiem odvolána domů: bez mezipřistání se ve vzduchu udržela fantastických 95 hodin a urazila 6757 kilometrů!

Podle Versailleské mírové smlouvy nesmělo poražené Německo vyrábět letadla ani vzducholodě, dochované stroje byly zabaveny. Spojenci si záhy uvědomili, že by podobně vyspělá technologie neměla zahálet a mohla by se stát zvláště výhodnou formou splácení reparací. První dvojice strojů LZ 120 a LZ 121 vznikla v letech 1919–1920.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 1 Kč měsíčně




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější