Předplatné

Ferenc Futurista

V žebříčku popularity komiků z roku 1931 se Ferenc Futurista umístil na druhé příčce hned za Vlastou Burianem, až za ním pak byla dvojice Werich a Voskovec, čtvrtý byl Jára Kohout, pátý Futuristův bratr Eman Fiala, šestý Jindřich Plachta…

V žebříčku popularity komiků z roku 1931 se Ferenc Futurista umístil na druhé příčce hned za Vlastou Burianem, až za ním pak byla dvojice Werich a Voskovec, čtvrtý byl Jára Kohout, pátý Futuristův bratr Eman Fiala, šestý Jindřich Plachta… • Zdroj: Archív

Fotbal byl Futuristovou vášní. „Karel Hašler, Vlasta Burian a Ferenc Futurista hrají tuto sobotu ve footballovém mužstvu vinohradského divadla proti AC Spartě na hřišti Sparty ve prospěch starobního podpůrného fondu.“ Psalo se 5. 4. 1922 v Národních listech. Začínal v brance, pak se prosadil jako obránce, později běhal po hřišti jako sudí. Na fotografii z roku 1931 ho najdeme v zadní řadě uprostřed, vlevo dole je jeho častý herecký kolega Jára Kohout, druhý zprava dole bratr Eman.
Dcera Anna se narodila v roce 1927, psalo se o tom i v Národní politice. A byla, jak jinak, herečka. Pseudonym Ferencová přijala až po otcově předčasné smrti v roce 1947. Když tehdy FF cítil, že se blíží jeho konec, údajně se domluvil s rodinným přítelem Bohumilem Filípkem, aby se o rodinu postaral. Vdova Anna Fialová se skutečně za Bohumila Filípka provdala. Všichni tři – Futurista, Fialová-Filípková i Filípek – jsou pochováni v rodinné hrobce na Malvazinkách.
Futurista patřil k hercům, kteří hráli do roztrhání těla. V lednu 1947 ho hospitalizovali v Sanopsu na Smíchově, když odehrál představení s horečkou 39,5 °C. Konstatovali, že přechodil nejméně dva zápaly plic… Zhubl dvacet kilo. Humor mu ale nedocházel, domáhal se toho, aby se na něj složili tělnatí herci, jako byli Nedošinská nebo Rašilov. Zemřel 19. června 1947, nebylo mu ani 56 let. V den jeho pohřbu prý davy jeho vděčných fanoušků ochromily městskou dopravu na trase z centra Prahy do smuteční síně ve Strašnicích.
Ferencovou manželkou byla herečka Anna Tichá. Do Národního divadla ji sice nevzali, ale Futurista se do ní zamiloval na první pohled. Byla o patnáct let mladší a respektovaný komik si jí hleděl. Na vrcholu kariéry – ve 30. letech – pobíral značné honoráře, které podle dobových dokumentů utrácel za dovolené v zahraničí nebo vybavení domácnosti. Inu, muž k pohledání. Jeho slabostí byla auta, vystřídal jich prý čtyřiadvacet.
Hrál nejen na kytaru, ale i na klavír a housle. Hudbu měl v genech, v početném rodu Fialových byl nejeden muzikant, vedle Ferencova bratra Emana třeba bratranec Jiří Julius Fiala, respektovaný skladatel, koneckonců otec Karel hrával v orchestru Švandova divadla… Celá rodina byla prolezlá uměleckými geny, Ferencovi strýcové a bratranci byli nejen hudebníky a herci, ale i malíři či architekty. Ve své době se o téhle umělecké „mafii“ mluvilo jako o „fialovém moru“.
V roce 1931 hrál FF s Járou Kohoutem ve smíchovské Aréně v revui Teď zas my. Futurista od roku 1924 Arénu umělecky vedl a o dva roky později přizval Kohouta ke spolupráci. A našel v něm spolehlivého hereckého partnera. „Hledali se, až se našli,“ píše kritik v Národních listech. A pokračuje: „Po delším čase zase revue, jaká má býti a jaká dovede naplniti hlediště i za všedního dne… Bohatá spleť obrazů, ve kterých hýří vtipy i zpěvy, tance hraničící s akrobacií, písničky, jejichž melodie se dobře pamatují, odkrývá slabé stránky žen, ačkoli ani bolestivá místa mužů nebéře v ochranu. Ferenc Futurista dovedl touto revuí nahmatati správně tep divadelní Prahy, která se chce pobavit.“
Školník Peťule ve Fričově snímku Cesta do hlubin študákovy duše (1939) patřil k Futuristovým nejvýznamnějším filmovým rolím. Objevil se v šedesátce filmů, poprvé v roce 1918, naposledy 1944, vesměs v menších rolích, což byl hřích nejen na herci, ale i na českém filmu. Pamětníci uvádějí, že byl na place vždycky včas, dokonale připravený, svůj výstup odehrál na první dobrou, všem zamával a běžel do divadla.
V roce 1928 si zahrál s častým divadelním kolegou Járou Kohoutem ve snímku Ve dvou se to lépe táhne. Komedii podle vzpomínkové knihy na mládí Jaroslava Haška natočil Svatopluk Innemann. Byl to pokus o vytvoření filmové komické dvojice, která už fungovala na divadle. Diváci byli nadšeni, návštěvnost byla značná. Méně nadšený byl kritik Otakar Štorch-Marien: „Nedávno jsem četl nadpis Chlast v umění. Nuže, viděl-li jsem tento nový český film, vzpomněl jsem si na tento titul. Protože v celém tom filmu – vydávajícím se ovšem také za umění – se v prvé řadě chlastá. Chlastá se tam hrozně…“
10 Fotogalerie
Darina Křivánková

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Byl to mimořádný zjev, doslova. Vytáhlý muž s křivými zuby, divokou kšticí a expresívním hereckým projevem... Říkal si Ferenc Futurista – to jméno někdy slyšel každý, ale ne každý si k němu přiřadí příběh. Narodil se v době, která přála odvážným (7. prosince 1891), přesně před 125 lety.

Před osamělou kariérou váženého sochaře dal přednost divokému životu v pražských kabaretech. Vystřídal množství pražských scén, tu největší, Národní divadlo, odmítl. Správně pochopil, že do zlaté kapličky by se jeho drastický projev nehodil. Všechno na něm bylo tak nějak pokroucené, postava, zuby, vlasy, hlas, vypoulené oči i humor, který byl sarkastický, drsný až brutální. A také velmi fyzický, tahle herecká generace na jevišti hrála a zpívala do roztrhání těla a posledního dechu, ve Futuristově případě doslova, na jevišti nejednou zkolaboval. Když se člověk podívá na soupis jeho hereckých aktivit, není se čemu divit, jen seznam divadelních rolí zabírá v jeho monografii dvacet stránek – a teď si to vynásobte počtem představení… K tomu hudební a rozhlasové nahrávky, filmy, byť jich bylo „jen“ šedesát, leckterou divadelní scénu vedl umělecky i organizačně, režíroval, psal, chrlil nápady…

Ve své době se jako komik těšil popularitě srovnatelné s Vlastou Burianem, byla ovšem spojena především s kabaretními a divadelními scénami. Pokud bylo na plakátě jeho jméno, bylo vyprodáno. A o to šlo. Bavit lidi. Za ty roky se způsob zábavy dramaticky proměnil. Jak by se asi Futurista díval na dnešní budoucnost? Připadala by mu směšná? Určitě by v ní našel tuny materiálu k parodování a sarkastickým skečům.

Doporučujeme

Články z jiných titulů