Petřínská rozhledna: Odvážný plán, který přerostl rozpočet i očekávání. Jak vznikal jeden ze symbolů Prahy?

Jen co vlak z Paříže zastavil na pražském nádraží, daly se události do pohybu. Dělo se tak s rychlostí, která je dnes jen stěží představitelná. Už 15. září 1889 byl na schůzi Klubu českých turistů předložen oficiální návrh na stavbu rozhledny a současně bylo schváleno, aby se finanční zisk z pařížského zájezdu čítající 1031 zlatých a 86 krejcarů stal základem zvláštního fondu vytvořeného pro tento účel. Klub českých turistů vyslovil zároveň přání, aby nová pražská věž „měla tvar věže Eiffelovy v upomínku na původ základního fondu jejího, a bude-li možno, aby byla dohotovena před zahájením Jubilejní výstavy v roce 1891“.

Ještě před koncem roku 1889 byly připraveny první plány a ředitel Pražské mostárny, tedy mostního oddělení Českomoravské továrny na stroje, Ing. František Prášil vypracoval rozpočet, podle kterého měly náklady na stavbu věže dosáhnout 32 tisíc zlatých, přičemž, jak konstatoval dobový tisk, „rozpočet tento i mezi znalci překvapuje mírnou výší“. (To, že skutečné náklady dosáhly nakonec více než dvojnásobné výše, sotva někoho překvapí.)

Podle prvních záměrů měla být rozhledna postavena přímo v ose dnešní Vítězné ulice, mostu Legií (tehdy císaře Františka I.) a navazující Národní třídy (tehdy Ferdinandovy), ale terénní podmínky to nedovolily, „neboť právě v těch místech jest Petřín toliko úzkým hřebenem, jenž má po obou stranách prudký svah“, vzpomínal jeden z iniciátorů stavby, Vilém Kurz.