Pudr, koks a falešný naftalín. Kokain v Československu užívala generace, která se vyrovnávala s válkou

Leckdo si možná vybaví úspěch českých celníků v Náchodě, kteří v zásilce fazolí z Kolumbie odhalili 28. září 1991 metrák kokainu vysoké kvality. Tento rekord pak v červnu 2022 suverénně trumfl objev více než 840 kg kokainu v krabicích od banánů v síti jednoho supermarketu. Realita předmnichovského Československa byla sice mnohem skromnější, ale rozhodně stojí také za pozornost. V dobové kinematografii se distribuce drogy objevuje už v roce 1931 v hudební komedii režiséra Jindřicha Honzla Pudr a benzín s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem v hlavních rolích. Oba filmoví smolaři se v ní dostanou do střetu s gangem pašeráků kokainu.

Kokainu se však již ve 20. letech věnovaly i pražské kabarety například v písni Kokain, jejíž text uvádí i Kulíkův humoristický kalendář na rok 1925. Ocitujme z tohoto naivního kupletu alespoň refrén a jednu ze slok: „A kokain a kokain, a to je safra moc fajn, a kokain a kokain je moc fajn. Kdo má platit velký daně a prašule nemá na ně, kokain, když si zašňupá, starou belu hned jim dá!“

I když je kokain i dnes oblíbený v určité části české společnosti, k smíchu to určitě není. Kokain je klasickým představitelem stimulačních drog. Jde o přírodní drogu – alkaloid obsažený v listech keřů rostlin Erythroxylum coca. Chemicky čistý kokain byl poprvé izolován až v roce 1860 v Německu a v této formě se kdysi pašoval i do českých zemí.