Hormuzský průliv: Místo, které je důležitě pro světovou ekonomiku. Ovlivňuje cenu benzínu i v Česku

Jednou z nových oblíbených destinací se pro české turisty stal v posledních letech emirát Rás al-Chajma, který je součástí Spojených arabských emirátů. Najdete ho sto kilometrů od populární Dubaje a na stránkách cestovních kanceláří se dočtete, že jeho břehy omývají teplé mořské vlny Perského zálivu. Ve skutečnosti jsou to už ale vody Hormuzského průlivu, jenž se stal kvůli válce v Íránu a omezení plavby tímto místem neuralgickým bodem světové geopolitiky.

Průlivem ještě loni prošlo více než 20 procent světového zkapalněného zemního plynu, 25 procent námořního obchodu s ropou a třetina obchodovaných hnojiv. A pokud se chystáte na letní dovolenou, tak oblast Perského zálivu dodává na náš kontinent polovinu kerosinu, tedy leteckého petroleje. Dlouhodobé omezení jeho dodávek by uzemnilo letadla a mohlo by se stát, že místo do Dubaje pojedete na Šumavu. V každém případě si připlatíme za letenky.

Hormuzský průliv je tak jednou ze strategicky a ekonomicky nejdůležitějších uzlin na světě a najdeme zde největší koncentraci geopolitické absurdity na čtvereční kilometr, jakou naše planeta umí nabídnout. A bylo tomu tak už od starověku.

Pestré dějiny

Samotný průliv a přilehlé pevninské oblasti jsou pro žití brutálně nepříjemným místem. Teploty jsou zde extrémně vysoké, pitná voda je vzácným zbožím a ostře řezané skalnaté pobřeží je na některých místech málo dostupné. Nepříjemnost geografického bodu ale někdy není překážkou jeho možné reálné hodnoty. Například Gibraltar je skála a Suezský kanál obklopuje poušť. Životní diskomfort a uplatněný vliv mohou jít za jistých okolností překvapivě snadno ruku v ruce. Proto kdysi bohatství regionu kolem Hormuzského průlivu nevznikalo z toho, co měl, ale z toho, kudy ostatní museli projet. To druhé platí dodnes, jen k tomu přibyla lukrativní těžba ropy a plynu.