Životopisné drama Oppenheimer režiséra Christophera Nolana získalo pět Zlatých glóbů a je velmi pravděpodobné, že v březnu bude následovat i oscarová žeň. Do scénáře ani na filmové plátno se ale pochopitelně nevešli všichni důležití spolupracovníci Roberta Oppenheimera. Jedním z nich byl i československý fyzik Georg Placzek (26. 9. 1905—9. 10. 1955). Spoluobjevitel jaderného štěpení byl upozaděný už za svého života.
Začínal jsem jako experimentální fyzik, ale později jsem s experimenty přestal, takže se někteří lidé domnívají, že jsem teoretik, žertoval vedoucí jedné z výzkumných skupin divize T slavného Projektu Manhattan Georg Placzek. Projekt Manhattan je pozdější hovorová zkratka pro Manhattan Engineering District, tedy krycí název pro utajený americký vývoj atomové pumy za druhé světové války.
Erudovaný služebník vědy Placzek ovšem hned několikrát doplatil na svou kolegialitu. Když na konci třicátých let Otto Frisch v časopisu Nature popsal jaderné štěpení, jaksi pozapomněl, kolik cenných rad dostal právě od Georga Placzka. Přínos, potažmo spoluautorství československého fyzika pak sice Frisch několikrát zmínil, jenže to už zajímalo málokoho. K nezištnému Placzkovi, který byl kromě pronikavého intelektu obdarován i velkorysostí a skromností, se podobně zachoval i Niels Bohr. V té době však Georga, jenž měl židovské předky, tížily daleko závažnější věci než malicherná touha po slávě. „Bude válka, musíte odjet z Československa,“ přesvědčoval své rodiče a sourozence. Protižidovská opatření v Německu i Rakousku dopadla na řadu jeho kolegů. Nedělal si iluze o tom, že by Hitlerovy hrozby Československu byly jen plané řeči.
Rabínův vnuk
Boskovický rabín Abraham Placzek se stal v roce 1851 moravským zemským rabínem. Jeho sedmnáctiletý syn Baruch Jakob (1834–1922) po maturitě na brněnském gymnáziu nastoupil na Vídeňskou univerzitu. Lákalo ho studium biologie, byl nadšený ornitolog. Ve Vídni vystudoval Baruch Placzek filozofii, přírodověda ho však nepřestala zajímat. Dopisoval si s Charlesem Darwinem a hodiny a hodiny pozorně naslouchal, když mu jeho přítel, zakladatel genetiky Georg Mendel, líčil svoje botanické pokusy. Od svých šestadvaceti byl Baruch rabínem v Brně. S manželkou Karolínou, rozenou Löw-Beerovou, mezi jejíž předky patřil stvořitel Golema rabi Löw, měli sedm dětí – Sarah, Lindu, Idu, Emmu, Irmu, Oswalda a Alfreda. Po otcově smrti v roce 1884 působil Baruch až do svého skonu v roce 1922 jako poslední moravský zemský rabín. Je dost pravděpodobné, že nadšení pro vědecké poznání sdílel rabín Placzek se svým vnukem Georgem. Starší syn Alfreda Placzka byl studijní typ. Na německém gymnáziu v Brně měl z němčiny, řečtiny a latiny výborný prospěch, z fyziky, matematiky a češtiny, kterou si vybral jako nepovinný předmět, nosil dvojky.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
