Mikroskop patří k těm vynálezům, které revolučním způsobem změnily pohled člověka na svět. Za to, že naše země v tomto oboru nezaostala ani v časech, kdy ji komunisté izolovali od civilizovaného světa, vděčí muži s exotickým jménem. Armin Delong (29. 1. 1925–5. 10. 2017), jenž mimo jiné za svůj stolní elektronový mikroskop získal zlatou medaili na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu, byl jeden z našich nejvýznamnějších a nejúspěšnějších vědců. Přesto ho širší veřejnost prakticky nezná.
Musel jsem odcestovat do Moskvy s tím, že nám bylo přikázáno pracovat na zařízeních pro výrobu integrovaných obvodů, vzpomínal Armin Delong na časy totality.
„To jsem samozřejmě odmítal, protože moje specializace byla jiná, ale nebylo mi to nic platné. Bylo mi naznačeno, že bych mohl také v Moskvě zůstat do doby, než se to vyřeší.“ Komunistický režim z naší země vyhnal statisíce lidí, většinou těch vzdělanějších, což na společnosti zanechalo dlouhý stín. V dávné minulosti naopak ti schopnější a podnikavější utíkali z ciziny sem. Při zkoumání životních příběhů vynikajících vynálezců a podnikatelů 19. a 20. století, a život Armina Delonga je jedním z nich, si nelze nevšimnout, že řada z nich pochází z rodin, které do českých zemí přišly odjinud.
FRANCOUZŠTÍ PŘEDCI
Hugenoti byli francouzští protestanti, jež místní katoličtí panovníci pronásledovali. Nejznámějším a nejkřiklavějším případem byla bartolomějská noc, která začala v noci z 23. na 24. srpna 1572 a vyžádala si tisíce obětí. Dobové prameny uvádějí, že tehdy plavalo v řekách tolik mrtvol, že nebylo možné jíst ryby. Navzdory Nantskému ediktu z roku 1598, zaručujícímu náboženskou rovnoprávnost, byli hugenoti dál pronásledováni a na přelomu 16. a 17. století masově opouštěli Francii. Byli mezi nimi také předkové Armina Delonga, kteří odešli do Slezska, tehdy součásti Pruska, jež bylo protestantské. Z rodu pocházel mimo jiné významný renesanční malíř Alan Delong.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
