Taktický operační raketový komplex OTR-22 „Točka“ na Rudém náměstí v Moskvě. Modernizovanou verzi používá dnes i ukrajinská armáda.

Taktický operační raketový komplex OTR-22 „Točka“ na Rudém náměstí v Moskvě. Modernizovanou verzi používá dnes i ukrajinská armáda. Zdroj: VHÚ

9K72 „Elbrus“ během přehlídky na Letenské pláni v Praze
Ukázkové stykování cvičné jaderné hlavice ČSLA na raketu 9K72
OTR-22 „Temp-3“ (SS-12 Scaleboard) – sovětská jaderná zbraň v Československu
Jedno z bývalých postavení sovětské raketové brigády na Libavé-Staré Vodě
4
Fotogalerie

Atomové zbraně v ČSSR. Raketové vojsko, jehož zbraně mohly nést jaderné hlavice, bylo kdysi velmi silné

Mohlo být Československo jadernou velmocí? Zdánlivě nesmyslná otázka má překvapivou odpověď. Ano. Ale bylo by tomu nejspíš jen po dobu několika dní a zaplatili bychom za to hroznou daň. Československá lidová armáda měla od počátku 60. let prostředky pro vedení války jadernými zbraněmi. Nešlo o velké mezikontinentální střely, ale o takzvané taktické a operačně-taktické zbraně pro ničení dopravních uzlů, uskupení vojsk či velitelských center. Podobné zbraně měla Střední skupina sovětských vojsk v Československu. Ovšem jaderné hlavice Československo nikdy nevlastnilo. Ty byly vždy pod sovětskou kontrolou.

Až do počátku 60. let nebyla Československá lidová armáda připravena na aktivní vedení jaderné války. Počítalo se s případným přisunutím sovětských zbraní. Jenže pak byly postaveny tři brigády vyzbrojené operačně-taktickými raketami o dosahu řádově stovek kilometrů. První byly R-11M, s dosahem 190 kilometrů. Mohly nést jadernou hlavici o síle až padesáti kilotun, tedy téměř pětinásobek nálože použité Američany v srpnu 1945 v japonské Hirošimě.

Silná výzbroj

Historicky první operačně-taktickou raketu Československé lidové armády odpálila 311. technická brigáda ČSLA přesně před 60 lety – 9. srpna 1962 na střelnici Kapustin Jar v SSSR. Na střelby, pochopitelně s konvenčními bojovými hlavicemi, tam v dalších desetiletích tři raketové brigády vyjížděly střídavě zhruba každé dva až tři roky.

V šedesátých letech vyměňovala ČSLA postupně výzbroj tří původně technických, pak těžkých dělostřeleckých brigád raketami R-17 s dosahem blížícím se 300 kilometrů. Z našich západních hranic tak bylo možno dostřelit ke Stuttgartu, Karlsruhe, Frankfurtu nad Mohanem, Kasselu a skoro až ke švýcarským hranicím. Raketa s jadernou hlavicí by tam doletěla asi za pět minut.

A kde československé raketové vojsko sídlilo? Třístá jedenáctá těžká dělostřelecká brigáda (což byl krycí název) ve Staré Boleslavi a pak od roku 1980 v Jincích, 321. brigáda v Rokycanech a 331. brigáda v Hranicích na Moravě.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!